Mám ráda tu chvílí, kdy nastává soumrak. Teď v zimě si to skoro ani neužiju, protože sedím v práci a obvykle to prošvihnu. Kromě pátku, kdy jdu domů o víc než hodinu dřív než ostatní dny. Jednou jsem takhle šla zrovna Karlínem a všimla si odlesku zapadajícího slunce na komplexu kancelářských budov. Rychle jsem vyndala kompakt a udělala pár fotek. Pěkných pár týdnů se pak válely ve složce Obrázky a čekaly na protřídění. Nakonec jsem vybrala jako nejlepší tuto, i když je škoda, že kvůli mrakům se slunce neodráží ve všech oknech...