Nikdo mi nevymluví, že to všechno není nějak zacyklený.
Když mě začátkem roku chytla toulavá a já si řekla, že výlet do New Yorku asi jen těžko bude někdy levnější, tak proč ho neuskutečnit letos, začala jsem se rozhlížet, co se kdy zajímavého v New Yorku koná, abych mohla všechno pěkně sladit s prací a dovolenou. Zaujala mě akce nazvaná Open House - koná se vždy jeden víkend na podzim, kdy se otevřou pro veřejnost běžně nepřístupné budovy po celém městě (respektive městech - Open House je dnes už celosvětová záležitost). Konají se prohlídky a procházky za účasti architektů a dalších odborníků, představují se budoucí urbanistické projekty a výklad se může odehrávat třeba i po západu slunce - to když se veřejnosti přibližuje například koncept osvětlení nějaké budovy.
Fajn akce, napadlo mě a objednala letenky kolem termínu newyorského Open House.
Za pár týdnů jsem s překvapením zjistila, že se Open House bude v květnu poprvé konat i v Praze. Otevře se třicítka budov, mezi nimi i Invalidovna, do které jsem se zatoužila podívat od chvíle, co jsem během své jarní dovolené objevila v archivu České televize Amadea a propadla mu tentokrát natolik, že jsem ho musela vidět dvakrát, a následně sjížděla další Formanovy filmy, ať už z ČT, internetu nebo domácích zdrojů, ćímž se z mé dovolené stal malý soukromý formanovsko-ondříčkovský festival. Na vysvětlenou pro neznalé: v Invalidovně se točily scény se starým Salierim v ústavu pro choromyslné.
S kamarádkou jsme tedy vyrazily onu sobotu od Libeňského plynojemu přes Invalidovnu, vltavské nábřeží, Masarykův salónek na Masarykově nádraží, hotel Fusion, Palác Langhans až do Lucerny. Ten den jsme nachodily celkem patnáct kilometrů a ani nám to nepřišlo.
Jsem zvědavá, jak se akce rozroste do příštího ročníku - rozhodně si ho nenechám ujít!
Dole je výběr fotek, kompletní album je na stránce Inspiromatu na Facebooku.
Když mě začátkem roku chytla toulavá a já si řekla, že výlet do New Yorku asi jen těžko bude někdy levnější, tak proč ho neuskutečnit letos, začala jsem se rozhlížet, co se kdy zajímavého v New Yorku koná, abych mohla všechno pěkně sladit s prací a dovolenou. Zaujala mě akce nazvaná Open House - koná se vždy jeden víkend na podzim, kdy se otevřou pro veřejnost běžně nepřístupné budovy po celém městě (respektive městech - Open House je dnes už celosvětová záležitost). Konají se prohlídky a procházky za účasti architektů a dalších odborníků, představují se budoucí urbanistické projekty a výklad se může odehrávat třeba i po západu slunce - to když se veřejnosti přibližuje například koncept osvětlení nějaké budovy.
Fajn akce, napadlo mě a objednala letenky kolem termínu newyorského Open House.
Za pár týdnů jsem s překvapením zjistila, že se Open House bude v květnu poprvé konat i v Praze. Otevře se třicítka budov, mezi nimi i Invalidovna, do které jsem se zatoužila podívat od chvíle, co jsem během své jarní dovolené objevila v archivu České televize Amadea a propadla mu tentokrát natolik, že jsem ho musela vidět dvakrát, a následně sjížděla další Formanovy filmy, ať už z ČT, internetu nebo domácích zdrojů, ćímž se z mé dovolené stal malý soukromý formanovsko-ondříčkovský festival. Na vysvětlenou pro neznalé: v Invalidovně se točily scény se starým Salierim v ústavu pro choromyslné.
S kamarádkou jsme tedy vyrazily onu sobotu od Libeňského plynojemu přes Invalidovnu, vltavské nábřeží, Masarykův salónek na Masarykově nádraží, hotel Fusion, Palác Langhans až do Lucerny. Ten den jsme nachodily celkem patnáct kilometrů a ani nám to nepřišlo.
Jsem zvědavá, jak se akce rozroste do příštího ročníku - rozhodně si ho nenechám ujít!
Dole je výběr fotek, kompletní album je na stránce Inspiromatu na Facebooku.
