inspiromat banalit

I když se může zdát, že publikovat obrázky a text o zimní šále je šílenství, když venku všechno divoce kvete a raší, já osobně jsem opačného názoru. Na jaře a v létě jsou dlouhé dny, kdy je například možné plést nebo šít z tmavých barev za denního světla a neničit si u toho oči. A kdo plete v létě, je na zimu připraven!

Dnešní šála je jednoduchá tak, že už snad ani jednodušší být nemůže. Inspirací mi byla šála z blogu Purlbee - tak jednoduše efektní, až se člověk diví, že ho to taky nenapadlo. (V zásadě vše na Purlbee se řídí tímto pravidlem, a proto mi je tato stránka tak sympatická!)

Základem je obyč šála pletená vroubkovým vzorem. Kdo netuší, co to je: zkrátka se plete řada hladce, na konci se šála obrátí a další řada se plete zase hladce. Je to vzor vhodný pro ty, kdo neumí obrace, případně k němu mají averzi (= pletařky z Velké Británie a Spojených států :-) ) Já sice obrace zvládám a můj vztah k němu je celkem přátelský, vroubkový vzor patří ale určitě mezi mé oblíbené - líbí se mi upletená struktura i určitá pružnost. Vždycky počítejte s tím, že při nošení se vroubkový vzor natáhne.

Ozvláštnění vnášejí dva cípy na koncích šály, které jsou vyvedené v jiné barvě než "tělo" šály. Já jsem "obarvila" jen jeden - můžu to vysvětlit svou zálibou v asymetrii, nebo třeba tím, že jsem nechtěla, aby to bylo takové prvoplánové a očekávatelné... Pravdou ale je, že jsem měla tmavé vlny tak akorát na ten jeden cíp.

Co se týče materiálu, tmavá vlna je shetlandská Jamieson & Smith a světle šedá je směs merina a alpaky Yomper od Johna Arbona, z vypáraného svetru, kterou jsem použila už na shetlandský šátek. Ještě jsem se nedostala k tomu, abych šálu vyprala (proto je šedý úplet takový kudrlinkatý a nahuštěný - po vyprání se to ale hezky natáhne a vyrovná), ovšem vzhledem ke značně kolísavému počasí v posledních týdnech jsem ho už otestovala při nošení a zdá se, že to bude můj podzimně-zimní favorit!