Zase na barový židličce u okna a civím na lodě. Slušnej provoz. Kyvadlová doprava na Djurgarden. Tam je mimo jiný zábavní park. Vidím na obrovskou věž, na kterou vytáhnout kabinu s lidma a pak nechaj spustit volným pádem dolů. Jen na to koukám a je mi zle. Plachetnice. Malý motorový loďky. A vlny. Začínám si zvykat. Ale na snídani jdu radši mezi prvníma, než všichni vstanou a rozhoupou loď.
Gamla Stan. Staré město. Motáme se uličkama a v hlavě mi letí, jak je člověk zmlsanej Prahou. Jiní turisti fotí ostošest, domy, lucerny, křivolaký ulice, ale mě to moc neba. Fotím ostatní, jak se fotí. Někdo fotí velice fyzicky, dává do toho opravdu vše, skoro jako by focení byla nová olympijská disciplína.
Královský zámek. Poprvé v životě vidím na stráži ženskou. Čekáme na střídání stráží. Je velkolepý, včetně historického exkurzu ve švédštině a angličtině. Les rukou s fotoaparáty. Ty lidi se na ty videa doma pak fakt koukaj? Davová psychóza působí. Dávám prioritu času, zvedám foťák nad hlavu, odhaduju směr a naslepo švenkuju. Ještě jsem si nezvykla, že si můžu pustit displej.
Sluneční alergie. Poprvé od pobytu na Sicílii. A to jsme myslela, že za to mohlo prudké jižní slunce. Ani na severu to není lepší. Ksakru.
0 komentářů