inspiromat banalit

Přes noc se v přístavu objevila další loď, obrovská plachetnice Sea Cloud II. Kocourek mi dává najevo, že dneska si uděláme každý vlastní program. Já půjdu nakupovat, on si bude fotit lodě. 

Jsme uprostřed jídla, když z ohybu připluje loď, pro kterou je výraz obrovská eufemismus. Queen Victoria má totiž šestnáct podlaží a vejde se na ni 2000 pasažérů. Beru si kafe a sleduju příjezd lodi z prosklené chodby, lepší než kino. Kocourek skuhrá, že se mu Queen Victoria nevejde do záběru...

A co jsme to vlastně snídali...? (Pozoruhodný byl výběr pečiva, kromě obligátního toastového chleba se nabízel i chléb tmavý, světlá žemle, knäckerbrot a chlebíčky-suchary; za pozornost stojí i ten lososový bobeček vedle sýra - kaviárová pasta, která je zkrátka všudypřítomná.)

Vzhledem k tomu, že jsme cestovali poněkud on the budget, stravovali jsme se v Konsumu, tedy místní samoobsluze. (Krevetový salát, jogurtový nápoj a sladkosti Mazarin.)

S typickým švédským jídlem je celkem problém. Zaprvé jsou restaurace poměrně drahé (počítejte tak kolem 200 SEK za jídlo), zadruhé místní dávají přednost sushi a dalším asijským kuchyním, švédská jídla jsou tedy především v restauracích pro turisty, a zatřetí člověk zná většinu tradičníc jídel a dezertů z IKEA. Je tady ale ještě Nystekt Strömming - stánek přímo u stanice metra Slussen (stačí přejít most z Gamla Stan), který nabízí smažené sledě s různými přílohami. Nejlevnější se podává na knäckerbrotu a na topince, ale můžete si dát i celé menu s bramborovou kaší a salátem. Cena je mezi 35 a 70 SEK.

Švédi jsou úplní maxikonzumenti zmrzliny - prodává se úplně všude, což se při třicítkách celkem hodí!

Náš každovečerní rituál - drink na palubě. (Nad Kocourkovým ramenem vidíte vyhlídkovou terasu Katharinahissen, která ale slouží také jako vchod do nóbl restaurace Gondolen - nahoru na terasu vás vyveze výtah.)

Jelikož mě stále trápila slueční alergie a nechtěla jsem osud pokoušet běháním venku, rozhodla jsem se strávit poslední dopoledne v tržnici Ostermalms Saluhall. Je přímo u stanice metra a rozhodně ji nemůžete minout.

Výlet na ostrov Fjäderholmarna, jen 25 minut od Stockholmu. Náš původní plán - koupání - vzal zasvé při pohledu na zelený povlak na hladině. Jedna vyrážka ze Stockhomu mi stačí bohatě.

Na ostrově se toho nedá celkově moc dělat. Je sice možné si prohlédnout historické rybářské lodě, navštívit keramickou dílnu a pidisklárnu, kde dělají ručně foukané koule, většina návštěvníků se ale věnuje válení se na skalách, zevlování a konzumaci zmrzliny, což je disciplína, ve které jsou místní machři.

Loď má cestou malou přestávku v jachtařském klubu a všichni si tak mohou prohlédnout netradiční fontánu, která tryská v obrovském oblouku do moře. Tady si nějací odvážlivci najeli přímo doprostřed proudu vody.

Úkol na dopoledne zní jasně: koupit kalhoty, dlouho sukni nebo dlouhý šaty, abych zakryla vyrážku po sluneční alergii. To se lehko řekne. Doteď jsem ani nezaregistrovala, že letos dlouhý věci nefrčí. Všechno nad kolena, ke kolenům nebo maximálně do poloviny lýtek. I ty nechutný turecký kalhoty nic neřešej – obepínají kotník a bolí to jak blázen. Nakonec beru jedny kalhoty z mačkaný bavlny, mezi odloženými věcmi u zkušebních kabinek mi padne oko na košili. Je to šestatřicítka, za normálních okolností bych do ní nenasoukala ani ramena, ale je volná, moc volná, a navíc výrazně zlevněná. Jen blázen by to nebral. Ještě se skočím převléknout do obchodního domu Ahlens, čert vem těch deset korun za toalety, mám dlouhý kalhoty a můžu chodit venku, aniž bych si připadala jako Malá mořská víla.

Marnivá poznámka na okraj: všimla jsem si, že ve stockholmském H&M nemají velikost 34. Možná to byla náhoda, možná bude tím, že místní ženy mohou mít odhadem něco mezi velikostí 38 a 42. A taky vůbec neřeší sem tam nějakej ten špek na břiše. Tady se mi líbí!!!

Jsem turista-ignorant. Vynechávám muzea, vynechávám galerie, vynechávám pamětihodnosti. Přečetla jsem si o nich v průvodci a důkladně je prozkoumala na obrázcích. Místo toho se flákám po nábřeží a okukuju lidi. 

Můj základní poznatek: ve Stockholmu se jezdí na kole.

Kolostavy mají dokonce i na nádvoří královského zámku.