Shortbread:
180 g polohrubé mouky
110 g cukru
125 g másla
sůl
Smíchejte mouku, cukr a sůl, přidejte máslo nakrájené na kostky a rychle vypracujte těsto. Je dobré použít máslo rovnou z lednice. Těsto rozválejte, vykrájejte tvary a rozložte na plech. Každý kousek několikrát propíchejte vidličkou. Před pečením můžete dát ještě na dvacet minut do lednice (vejde-li se vám tam plech...). Pečte přibližně 20 minut na 150° C (do světlehnědé barvy).
(Lze použít hnědý cukr a čtvrtinu moouky nahradit moukou kukuřičnou.
Pokud máte rádi shortbread podlouhlého tvaru, pečte jej jako plát s naznačenými obdélníky a nakrájejte až po vytažení z trouby.)
Karamelový shortbread:
shortbread viz výše
Karamel
200 g cukru
25 g másla
120 ml smetany
(špetka soli)
100 g čokolády
40 g másla
Vypracujte těsto a vyložte jím formu. Povrch propíchejte vidličkou. Před pečením dejte na 20 minut do lednice. Pečte na 150° C přibližně 30 minut. Nechte vychladnout.
V kastrolu nechte za stálého míchání zkaramelizovat cukr. Odstavte z plamene a vmíchejte smetanu a máslo. Pokud máte rádi slaný karamel, přidejte trochu soli. Míchejte do zhoustnutí, poté nalijte na shortbread a dejte vychladit do lednice.
Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu a máslo, nalijte do formy a opět dejte vychladit.
Poté karamelový shortbread nakrájejte na kostky. Doporučuji dát ještě poté vychladit do lednice, protože čerstvě nakrájený karamel má tendenci se rozlívat...
(Poznatek: karamelová chuť je u tohoto shortbreadu opravdu dominantní, nejspíš by stačilo udělat karamelovou vrstvu jen z poloviční dávky.
Tip: pokud se nechcete patlat s karamelem, je možné použít kondenzované mléko. Buď použijte trik s vařením - uzavřené! - plechovky ZCELA ponořené do vody, čímž obsah tak po hodině a půl zkaramelizuje, nebo obsah vlijte do kastrolu a vařte s kouskem másla za stálého míchání, až se vytvoří karamel.)
Původně jsem chtěla upéct ovocné košíčky, takové ty s pudinkovým krémem a ovocem navrch. S kiwi, říkala jsem si. Jenže to jsem neměla tušení o jedné kopřivce, takže změna plánu. Shodou okolností jsem narazila na blog Davida Lebovitze a co tam nevidím? Recept na lemon curd.
Hmmmmmmmmmmmmmmmmmm.
Střihem jsem se přenesla do listopadu 2005, když jsem stála v Tescu u Picadilly Circus a vybírala suvenýry domů. Pomerančová marmeláda, jasně, zázvorová marmeláda, proč ne, a co to máme tady? Lemon curd. Mrknu na složení: citróny, cukr, vejce, máslo, no, asi nějaká pomazánka či co. Beru na vyzkoušení.
Střihem jsem se přenesla do listopadu 2005, když jsem stála v Tescu u Picadilly Circus a vybírala suvenýry domů. Pomerančová marmeláda, jasně, zázvorová marmeláda, proč ne, a co to máme tady? Lemon curd. Mrknu na složení: citróny, cukr, vejce, máslo, no, asi nějaká pomazánka či co. Beru na vyzkoušení.
Doma v Čechách jsem zjistila, že s lemon curd neboli citrónovým krémem mám úplně stejný problém jako s arašídovou Nugetou či kaštanovým pyré. Nechápu, proč bych si to měla na něco mazat nebo z toho něco vyrábět, když se to nejlépe konzumuje přímo ze sklenice. Na lžičce. Rovnou do pusy. Je to sladký, je to kyselý, je to božský. Žádnou další příchuť do toho nemíním míchat.
A teď jsem objevila další nebezpečí v podobě receptu na domácí výrobu. On je totiž lemon curd strašně, ale strašně jednoduchý. Děsila jsem se toho, že během chvíle vyrobím sklenici krému a že během úplně stejné chvíle ve mně zmizí. To ne! Musím dokázat, že jsem už velká holka, co se umí ovládat.
A tak jsem našla recept na lemon meringue tart - citronový koláč se sněhem z bílků. Upekla jsem ho, ve dvou jsme ho snědli a - světe div se! - ještě zůstala tak polovina citrónového krému. Jsem na sebe vskutku pyšná.
Lemon curd:A teď jsem objevila další nebezpečí v podobě receptu na domácí výrobu. On je totiž lemon curd strašně, ale strašně jednoduchý. Děsila jsem se toho, že během chvíle vyrobím sklenici krému a že během úplně stejné chvíle ve mně zmizí. To ne! Musím dokázat, že jsem už velká holka, co se umí ovládat.
A tak jsem našla recept na lemon meringue tart - citronový koláč se sněhem z bílků. Upekla jsem ho, ve dvou jsme ho snědli a - světe div se! - ještě zůstala tak polovina citrónového krému. Jsem na sebe vskutku pyšná.
125 ml čerstvě vymačkané citrónové šťávy (= přibližně ze 3 citrónů)
100 g cukru
2 žloutky
2 vejce
špetka soli
85 g másla nakrájeného na kousky
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
Korpus:
115 g másla
90 g cukru moučky
1 vejce
190 g mouky
2 lžíce škrobu
Sněhová čepice:
2 bílky
75 g cukru
špetka soli
Z ingrediencí na korpus vypracujte rychle těsto, zabalte do fólie a dejte na hodinu do chladna. Poté jím naplňte formu/formy, těsto na dně několikrát propíchněte vidličkou a dejte péct do trouby vyhřáté na 180°C (8-10 minut). (Všimla jsem si, že v anglosaských zemích používají při pečení závaží, aby krusta zůstala tenká. Ke stejnému účelu se dá použít i rýže nebo fazole na pečicím papíře - zatím jsem nevyzkoušela, ale jednou mě zvědavost určitě přemůže.)
Lemon curd: V kastrolu smíchejte citrónovou šťávu, vejce, žloutky, cukr a sůl, přidejte máslo a na mírném plameni míchejte, dokud se máslo nerozpustí. Přidejte plamen a míchejte směs do zhoustnutí. (Jde to až překvapivě rychle.) Ještě horké přeceďte do misky. Nechte vychladnout.
Hmotou naplňte korpusy a dejte na 10 minut do trouby na 200°C.
Vyšlehejte sníh z bílků, cukru a špetky soli. Ozdobte jím povrch koláče, případně ho na něj navršte a spodkem lžíce vytvarujte povrch sněhové čepice do špiček. Dejte na chvilku pod gril nebo pečte na 220°C. Koláč hlídejte! Sněhová hmota hnědne rychlostí blesku a přece nechcete mít něco podobného jako já níže...?
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
Moje babička z tátovy strany uměla skvěle péct. Její repertoár možná nezahrnoval macarons a cheesecake a další speciality, které tady hrdě vystrkuju v rámci Sweettoothday. Neřešila, jestli s tím či oním šlehačem či robotem bude zdatnější pekařka. Neměla doma dokonce ani cukrářský sáček. Měla ruce, metličku, mísu a miniplech (aby se vešel do minitrouby u minikamen). S tímto jednoduchým vybavením dokázala upéct věci, jejichž chuť si ponesu celý život. Třeba mřížkový koláč.
Když babička před takřka patnácti lety zemřela (v téměř 94 letech...!), poprosila jsem tetu o recept právě na tento koláč. Chtěla jsem mít na babičku památku, prostě rodinný recept, který se ponese dál a dál. Koláč jsem tenkrát upekla, a když poodhlédnu od lehkého estetického deficitu svého výtvoru, musela jsem konstatovat, že nechutná jako ten od babičky.
Po letech jsem se na to ptala tety. Vrtalo mi hlavou, jak je možné, že když ho upeče ona, ta chuť tam je. Je to snad tím, že ona peče na "babiččině" plechu v těch samých kamnech na uhlí a dřevo? Teta se jen zasmála. I dozvěděla jsem se tajemství šéfcukráře. Babička i teta do koláče použily marmeládu, vlastnoručně uvařenou z vlastnoručně natrhaných rynglí (mirabelek?), které rostou u chalupy na zahradě. Mají specifickou chuť, která se jiným ovocem nahradit nedá.
Teď jsem se tedy odhodlala upéct mřížkový koláč znovu. Marmeládu jsem koupila. Mirabelkovou. I když vím, že bez té „pravé“ marmelády z rynglí to nikdy babiččin mřížkový koláč nebude...
500 g hladké mouky
250 g cukru
3 vejce
1 prášek do pečiva
120 g másla
skořice
hřebíček
marmeláda
Poznámka: Toto je původní recept, jak jsem ho dostala. Nevím, jestli lidé dřív mnohem víc sladili nebo jestli to jen cifra bajlamvočko, protože babička rozhodně nikdy nic neodvažovala a všeho dávala od oka a podle zkušenosti - každopádně je podle mého názoru v receptu příliš mnoho cukru. Já osobně bych snížila dávkování alespoň o třetinu.
Smíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva, koření a vejce. Přidejte máslo nakrájené na kostičky a rychle vypracujte těsto. Zabalte ho do fólie a dejte na hodinu do lednice.
Dvěma třetinami těsta vyložte plech nebo formu a potřete marmeládou. Ze zbývající třetiny těsta vyválejte proužky (spíše užší, při pečení nabydou) a poskládejte je do mřížky navrch koláče.
Pečte na 190°C přibližně 30 minut. Pokud použijete jako já formy na tartaletky, dobu pečení zkraťte asi na 20 minut.
Z uvedeného množství připravíte 13 tartaletek o průměru 12 cm.
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
500 g hladké mouky
250 g cukru
3 vejce
1 prášek do pečiva
120 g másla
skořice
hřebíček
marmeláda
Poznámka: Toto je původní recept, jak jsem ho dostala. Nevím, jestli lidé dřív mnohem víc sladili nebo jestli to jen cifra bajlamvočko, protože babička rozhodně nikdy nic neodvažovala a všeho dávala od oka a podle zkušenosti - každopádně je podle mého názoru v receptu příliš mnoho cukru. Já osobně bych snížila dávkování alespoň o třetinu.
Smíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva, koření a vejce. Přidejte máslo nakrájené na kostičky a rychle vypracujte těsto. Zabalte ho do fólie a dejte na hodinu do lednice.
Dvěma třetinami těsta vyložte plech nebo formu a potřete marmeládou. Ze zbývající třetiny těsta vyválejte proužky (spíše užší, při pečení nabydou) a poskládejte je do mřížky navrch koláče.
Pečte na 190°C přibližně 30 minut. Pokud použijete jako já formy na tartaletky, dobu pečení zkraťte asi na 20 minut.
Z uvedeného množství připravíte 13 tartaletek o průměru 12 cm.
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
Toto téma bylo asi původně zamýšleno vysoce ušlechtile - fotka, která ukazuje něčí původ či dědictví ve smyslu dědictví národa. Já jsem to pojalo mnohem přízemněji. Už před časem jsem se zmínila o receptáři, který nedlouho před svou smrtí sepsala moje máma. Svým způsobem to je takové moje dědictví, rodinné stříbro. Recepy sebrané generacemi přede mnou, případně recepty od máminých kolegyň a žáků. (Dneska se to už asi nenosí, ale před takovými pětadvaceti lety bylo celkem běžné, že maminky posílaly po dětech ochutnat pár kousků koláče, který pekly o víkendu. Máma si pak vyžádala recept a vedle názvu receptu si připsala jméno žáka, od něhož ho získala. Ta jména přežila v receptáři dodnes.) Když jsem se stěhovala, nevzala jsem si s sebou Kuchařku naší vesnice, kterou osobně považuji za naprostý základ, takovou bibli vaření, ale právě mámin rukou psaný receptář...
Ve znamení masopustu.
500 g mouky
40 g cukru
50 g másla
3-4 žloutky
2 lžíce rumu
30 g droždí
1/4 l mléka
citrónová kůra
sůl
marmeláda
tuk na smažení (přibližně půl litru)
500 g mouky
40 g cukru
50 g másla
3-4 žloutky
2 lžíce rumu
30 g droždí
1/4 l mléka
citrónová kůra
sůl
marmeláda
tuk na smažení (přibližně půl litru)
Z mléka, droždí a trochy cukru a mouky udělejte kvásek.
Máslo utřete s cukrem a se žloutky. Přidejte mouku, rum, kvásek, sůl, citrónovou kůru. Vypracujte těsto a nechte v teple kynout.
Po vykynutí rozválejte na placku asi centimetr silnou. Vykrájejte kolečka. Do poloviny z nich dejte marmeládu, přiklopte nenaplněnými kolečky, okraje dobře přitiskněte a vykrajovátkem vykrojte koblihy. Nechte dál kynout asi čtvrt hodiny.
Do kastrolu nalejte olej asi 3 cm do výšky - koblihy musí v oleji plavat. (Proto je lepší zvolit kastrol menšího průměru.) Rozehřejte tuk - když do něj vhodíte malý kousek těsta, musí se začít smažit. Koblihy by se při smažení neměly dotýkat. Smažte přikryté pokličkou přibližně 2 minuty po jedné straně, koblihy otočte a odkryté dosmažte. Správně vykynuté a osmažené koblihy by měly mít po obvodu světlý proužek.
Každý, kdo se kdy učil anglicky podle učebnicí Headway, se v kapitole věnované záludnostem some, any, much, many a a lot setkal s anglickou specialitou jménem shepherd's pie. Hrdinové dialogu se dohadovali, které suroviny je třeba nakoupit, aby si mohli tento pie udělat. Bohužel pokrm samotný zůstal jen přeludem. Bez obrázku, ilustrace. A tak si studenti mysleli, že jsou Angličani pěkně pošahaní, kdy dělají koláč s masem.
Já sama jsem toto jídlo ochutnala teprve pár let poté, co jsem o shepherd's pie učila. Bylo mi bez jednoho dne třicet a já se vydala v Londýně do Victoria and Albert Museum. Připadala jsem si tak trochu jak Alenka v říši divů, která slintala při pohledu na modely od Vivienne Westwood a ještě víc v místní restauraci. Už jenom to, že v muzeu může být restuarace, navíc servírující teplá jídla za poměrně slušný peníz, mi připadalo jako zázrak.
Tou miskou s mletým masem a bramborovou kaší navrch pro mě padlo oblíbené klišé, že je britská strava nepoživatelná. (Vím, vím, britská strava není nejlepší termín, ale nechtějí se mi tady vypisovat všechy součásti Commonwealthu.) Ještě nikdy se mi nestalo, že bych jedla v Británii něco odporného. Na první pohled ta jídla nevypadají super přitažlivě (viz fotky níž... Dá se vůbec nějak atraktivně nafotit mleté maso???), ale chutnají moc dobře. I když je docela klidně možné, že mám jen tak britsky nastavené chuťové buňky, protože mně chutná - světe div se - i vánoční pudink. A haggis. A párky s kaší. A cornwallské pirohy. A lemon curd. Ale o tom až příště.
500 g mletého hovězího
1 cibule
olej
česnek
tymián
rajčatový protlak
1 lžíce worchesteru
1 litr hovězího vývaru
sůl, pepř
zelenina (hrášek, mrkev)
500 g brambor
kousek másla
trocha mléka
V oleji osmažte cibuli, přidejte maso a osmažte do hněda. Osolte, opepřete, ochuťte česnekem, tymiánem a protlakem. Vařte za stálého míchání několik minut. Přidejte hrášek s mrkví. Zalijte vývarem a worchesterem a nechte dusit přibližně půl hodiny (nebo dokud se neodpaří přebytečná tekutina).
Oloupejte brambory, nakrájejte a uvařte v osolené vodě. Následně udělejte bramborovou kaši.
Na dno ohnivzdorné mísy rozprostřete maso, navrch uhlaďte kaši. Pečte přibližně půl hodiny na 200° C, až povrch zezlátne.
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
(Recept mám z knihy Marka Hixe British Food - ovšem radikálně upravený. Vlastně to není ani tak shepherd's pie jako spíš cottage pie. V překladu shepherd's pie znamená totiž pastýřský koláč. A pastevci se starají o co? O ovce. Takže je jasné, že základem pro shepherd's pie je jehněčí, které se mi opravdu nechce shánět, nehledě na to, že ho nemám jak umlít.
Do bramborové kaše podle receptu patří i vařený pastiňák - s tím jsem se také neobtěžovala. Možná kdybych byla ve velice dobrém rozmaru, nakrájela bych nahrubo kořenovou zeleninu a cibuli, posypala kořením, dala upéct a podávala jako přílohu.
Naopak jsem k masu přidala hrášek a mrkev, které v tomto receptu chybí.)
(Kate Moss v závěru podzimní přehlídky Alexandra McQueena v roce 2006. Na molu se objevila uprostřed skleněné pyramidy jako hologram v životní velikosti, v éterických šatech a za doprovodu hudby z Schindlerova seznamu. Vlastně se ale jednalo jen o jakousi hru na hologram, o moderní verzi optického triku použitého v 19. století Johnem Henrym Pepperem. V hlavní roli video, projektor a... nevšední nápad návrháře a jeho uměleckého ředitele. RIP Alexander McQueen.)
Organizovaný bordel aneb jak to vypadá, když na stůl vysypu své "šperky".
Na této fotce bych chtěla zdůraznit dvě věci: zaprvé jsem si asi před dvěma týdny koupila velký bílý papír, abych nemusela pořád žehlit ubrus (plus případně dodatečně mocně retušovat). Dokonce jsem vymyslela, jak papír lehce zvednout, aby se dalo fotit i z ostřejšího úhlu. Použila jsem stojánek na knihy - ano, ten z první třídy...! - a papír nahoře přichytila dvěma kolíčky. Opět partyzánština, ale funguje.
A druhý nezapomenutelný moment: mám konečně polystyren na odrážení světla. Ten výlet do Hornbachu s blouděním mezi megaregály ve stavebninách stál za to. Tolik radosti za pouhých 24 Kč.
500 g polohrubé mouky
30 g droždí
2 dcl mléka
100 g cukru
100 g rozpuštěného másla
2 žloutky
citrónová kůra
sůl
rozpuštěné máslo na potření (přibližně 100 g)
1 vanilkový pudink
mléko
cukr
rum
30 g droždí
2 dcl mléka
100 g cukru
100 g rozpuštěného másla
2 žloutky
citrónová kůra
sůl
rozpuštěné máslo na potření (přibližně 100 g)
1 vanilkový pudink
mléko
cukr
rum
Z teplého mléka, droždí a trošky cukru udělejte kvásek. Smíchejte mouku, cukr, žloutky, máslo, citrónovou kůru a sůl a přilijte kvásek. Vypracujte těsto. Nechte vykynout, dokud těsto nezvětší dvojnásobně svůj objem (přibližně 1 hodinu).
Formu vymažte částí rozpuštěného másla, z kousků těsta vytvarujte malé kuličky a klaďte je vedle sebe do formy. Nechte mezi nimi malou mezeru, aby šly nakonec promazat máslem, případně je promazávejte průběžně. Na závěr buchtičky pomažte máslem i na povrchu. Pečte 30 minut na 180°C.
Šodó: Připravte řidší vanilkový pudink a dochuťte rumem.
(Pokud budete chtít ohromit, můžete připravit pravý vanilkový krém - ale netroufám si odhadnout, nakolik tuto poněkud pracnou "inovaci" ocení například ti odkojení buchtičkami s pudinkovým šodó...)
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
O mně
-
Anna Bednaříková - Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.
Archiv
-
▼
2010
(157)
-
▼
února
(13)
- Japonský den
- Sweettoothday - shortbread
- 42 - Džíny
- Sweettoothday - v hlavní roli lemon curd
- Sweettoothday - mřížkový koláč
- 8 - Něco, co představuje vaše dědictví
- Sweetttothday - koblihy
- Saltytoothday - shepherd's (cottage) pie
- Alexander McQueen (1969-2010)
- 17 - Čtyřlístek
- Sweettoothday - dukátové buchtičky
- Sweettoothday - čokoládová pěna
- 9 - Útržek vstupenky do kina
-
▼
února
(13)
Rádi jste si přečetli
-
Na Vánoce jsem pekla pepparkakor, zůstala mi po něm v lednici takřka plná láhev zlatého sirupu. Na štědrovečerního kapra mi zůstala památ...
-
Když jsem se někdy v únoru rozhodla, že se budu snažit až do Velikonoc představovat postní jídla, myslela jsem, že nebude nic snazšího než v...
-
V rámci udržování fyzické kondice vystupuji z metra už o dvě stanice dříve a ony zhruba dva kilometry chodím pěšky. To udržování kondice má ...
-
V souvislosti s avizovanou stavbou domu podle návrhu Jana Kaplického se objevil zajímavý jazykový úkaz. Připomíná vila svým tvarem platýze ,...
-
Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot. Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
-
Letos mi Ježíšek přinesl pod stromeček mimo jiné Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy a v nich jsem v povídce „Balada o Juraji Čupovi“ nara...
-
Na dnešním receptu se ukáže, jaký skluz mám s editací fotek. Semlor jsou švédské vdolky plněné marcipánovou pastou a šlehačkou, které jsou ...
-
Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
-
Nechci z Inspiromatu dělat nějakou poradnu pro spotřebitele, ale jelikož posledních pár týdnů jsem měla co do činění s návrhem, dopravou a m...
-
INFO NA ÚVOD: Ve čtvrtek jsem se na svém blogu na iDnes pokusila rozjet nominace do ankety o nejoblíbenější moučník čtenářů blogu. Moc se ne...