Kocouři jsou dávno pryč, index je na dně krabice s memorabiliemi, ale Buddha z předměstí je pořád knihou, která mě baví, dokonce byla jako jedna z prvních odstěhovaná do Ostravy. Proto když jsem v edinburském knihkupectív Blackwell objevila Kureishiho poslední román Something to Tell You a vzadu na obálce stálo, že to je jeho další mistrovský kus ve stylu Buddhy z předměstí, knihu jsem koupila a takřka jedním dechem přečetla.
Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách. První je ve druhé polovině sedmdesátých let nebo na počátku let osmdesátých, kdy hlavní hrdina Jamal studuje na univerzitě, kde potkává dívku svého srdce Ajitu, kvůli níž se dopustí činu, který na něm v následujících desetiletích leží jako stín a kvůli kterému onu dívku také ztrácí. K jejich dalšímu setkání dojde až v novém tisíciletí. Z Jamala se mezitím stal renomovaný psychoanalytik, který se chtě nechtě vrací k událostem před takřka třiceti lety, zároveň se snaží vyřešit svůj vztah k manželce, od níž je odloučen a s níž má pubertálního syna.
Ovšem hovořit o Jamalovi jako o hlavním hrdinovi není zcela přesné. Je sice vypravěčem a jeho příběh je v centru knihy, nebyl by ale úplný bez příběhů dalších postav, pro které by označení vedlejší nebylo fér, na to jsou až příliš plastické. Ať už je to Jamalova sestra Miriam, který by byla společenským outsiderem, i kdyby se u ní projevil jen jeden z jejích rysů (natožpak kombinace pákistánského původu, alternativního života, excentrického vzhledu s řadou tetování, bez legálních příjmů, s kupou dětí od několika otců), Jamalův přítel Henry, divadelní režisér a intelektuál s komplikovaným vztahem k bývalé ženě a dospívajícím dětem, který prostřednictvím Miriam objevuje svět, který do té doby nepoznal (londýnské swingers kluby), bratr Ajity, gay, z něhož se stal úspěšný zpěvák, který ale popírá svůj původ, Omar, bývalý majitel prádelen, který tento byznys opustil a vrhl se na produkování televizních reality show a vstoupil do politiky (ano, je to onen Omar z filmu My Beautiful Laundrette, k němuž Kureishi napsal scénář).
Bylo by jen obtížné líčit tady všechny dějové linky – navíc bych vás připravila o čtenářský zážitek z této barvitě, zábavně a otevřeně napsané knihy. Bohužel si ji budou moci přečíst jen ti zběhlí v angličtině (či jiném jazyce, do kterého byla přeložena) – je totiž jen málo pravděpodobné, že by se ji někdo rozhodl přeložit a vydat u nás.
Původně publikováno na blogu iDnes.
0 komentářů