Už pátým rokem se koná ve Velké Británii pod patronací prince Charlese týden vlny (Wool Week). V jeho rámci probíhá řada aktivit, které mají zvýšit informovanost veřejnosti a ukázat vlnu jako skvělý materiál pro módní tvorbu a interiérový design. Shetlandský týden vlny se zaměřuje na oslavu ovcí žijících v této nejsevernější části Velké Británie a jejich vlny, která se používá na pletení pestrobarevných vzorovaných svetrů a komplikovaných krajek. Letos připadal na termín 4.-12. října a já jsem byla údajně první účastnicí z České republiky.
Na Shetlandách jsou dva hlavní velkoproducenti vlny, Jamieson & Smith and Jamieson's. Vzhledem k podobným jménům se ten první i v hovoru raději zkracuje na J&S, ale přesto dochází často k nedorozuměním a někdy konverzace o vlně vypadá, jako když se baví hluchej s blbým.
Nejzásadnější rozdíl mezi těmito firmami je především v procesu výroby příze. Zatímco J&S vlnu především vykupuje a následně posílá na zpracování do Anglie, Jamieson's vlastní jedinou továrnu na kompletní zpracování vlny na místě - doslova od rouna ke klubíčkům. V rámci Týdne vlny bylo možné objednat se do této přádelny na exkurzi. Moc jsem se na ni těšila; nejenže se podívám na výrobu pletací vlny, ale protože je továrna v Sandness, na opačném konci hlavního ostrova než Lerwick, podívám se přitom i po krajině a uvidím panorámatáá!
Jenže počasí bylo jiného názoru. Celý den vytrvale pršelo, co pršelo, z nebe se valily kbelíky vody a do toho všeho foukal silný vítr. Výhled z okénka autobusu do krajiny vypadal nějak takto:
Na Shetlandách jsou dva hlavní velkoproducenti vlny, Jamieson & Smith and Jamieson's. Vzhledem k podobným jménům se ten první i v hovoru raději zkracuje na J&S, ale přesto dochází často k nedorozuměním a někdy konverzace o vlně vypadá, jako když se baví hluchej s blbým.
Nejzásadnější rozdíl mezi těmito firmami je především v procesu výroby příze. Zatímco J&S vlnu především vykupuje a následně posílá na zpracování do Anglie, Jamieson's vlastní jedinou továrnu na kompletní zpracování vlny na místě - doslova od rouna ke klubíčkům. V rámci Týdne vlny bylo možné objednat se do této přádelny na exkurzi. Moc jsem se na ni těšila; nejenže se podívám na výrobu pletací vlny, ale protože je továrna v Sandness, na opačném konci hlavního ostrova než Lerwick, podívám se přitom i po krajině a uvidím panorámatáá!
Jenže počasí bylo jiného názoru. Celý den vytrvale pršelo, co pršelo, z nebe se valily kbelíky vody a do toho všeho foukal silný vítr. Výhled z okénka autobusu do krajiny vypadal nějak takto:
Do továrny v Sandness jsme dorazili akorát včas, než si můj žaludek definitivně řekl, že ho ty zatáčky a stoupání a klesání už vůbec nebaví. Má důstojnost byla tudíž zachována, ale přesto jsem si pro jistotu nenabídla z čaje a sušenek, které si pro nás firma nachystala jako pohoštění.
Již podruhé ten samý den v Jiříkově vidění. V podnikové prodejně u Jamiesonů mají klubíčka vystavená tón v tónu, takže hned víte, co se k sobě bude hodit.
Mezi J&S a Jamieson's panuje jistá konkurence a jsou tací, kteří jsou věrní jen jedné značce a ze zásady by nepoužili vlnu od druhé firmy. Fanoušci Jamieson's vždy zdůrazňují, že se jim líbí široká škála a také atraktivní názvy jednotlivých odstínů.
Kromě příze vyrábí Jamieson's i strojově pletené svetry, vesty, čepice a rukavice.Deky nejrůznějších rozměrů, utkané opět z vlny Jamieson's.
Exkurze po továrně může začít!
Jak jsem viděla už v prodejně, Jamieson's si tká vlastní tvíd, který prodává jako deky a z něhož nechává šít i různé kabátky a ponča. Bohužel metráž samotná ke koupi není.
V třídírně roun.
Na člověka každou chvíli něco vykoukne nebo se rovnou vyvalí. Z toho pestrobarevného se dělají melírované příze a v pytlích je nezpracované rouno.
Barvení vlny. Zde je nutno nosit pomůcky pro ochranu očí. (Abychom z té krásy neoslepli!)
Předení a skaní.
V mém žebříčku nejstrašnějších zaměstnání je práce v pletací dílně na hodně vysokém místě. Celý den sedět a na háčky kulatého pletacího stroje nastrkávat očka a sešívat díly k sobě, to je blbárna nejvyššího stupně.
A to je všechno, přátelé!
Při zpáteční cestě jsem opět neměla štěstí, všechna místa u oken ulovili ti rychlejší (nebo spíš ulovily ty rychlejší), kteří se snažili zahlédnout něco přes zapršené okno, a mně se podařilo přes jejich hlavy ulovit alespoň jednu fotku krajiny pro ilustraci.
Víte, že je Inspiromat banalit na Facebooku?
0 komentářů