Dnešní fotky budou jako z rychlíku. Tedy ne jako - budou z rychlíku. Konkrétně z vlaku mezi Shipley a Carlisle, na jedné z nejmalebnějších tratí Evropy. K oné scéničnosti přispívá nejen krajina, ale i množství viaduktů, které se na trati nacházejí. Nejznámějším je viadukt v Ribblehead, který patří mezi technické památky. Ale upřímně řečeno, mnohem víc si ho užijete na fotkách nebo při procházce krajinou. Jako cestující nevidíte takřka nic, a kdyby všichni netrpělivě nečekali, že tady někde to musí být, nikdo by si ho z vlaku nejspíš ani nevšiml.
Po dvou hodinách jízdy a čtvrthodině pěší chůze jsme byly na místě. Dámy a pánové, toto je továrna Linton Tweeds v Carlisle, Mekka všech fanoušků buklé a chanelovských kabátků. Tady tu krásu vyrábějí, a když zahnete u komína doprava, narazíte tak po padesáti metrech na podnikovou prodejnu s kavárnou.
Koncept prodejny nakombinované s kavárnou považuji za naprosto geniální. Kdybyste totiž jen tak vstoupili/y do svatyně s látkami, mohlo by to s vámi seknout. Na prohlížení a nakupování se je třeba aklimatizovat u čaje a dortu (pečené brambory se sýrem v našem případě). Kavárna se pochopitelně hodí i v případě, kdy jde žena (lehkovážně) nakupovat s mužem. O pána bude v kavárně dobře postaráno a paní má klid na vybírání.
Z fotky je doufám dostatečně patrné, že kavárna u Lintonů je asi jediný podnik na světě, kde se stoluje na tvídu.
Pro neinformované by byla prodejna nejspíš zklamáním. Štůčky látek vyrovnané podle barev v jedné části a v druhé jakési podivné oblečení jako doplňkový sortiment. Nikde ani náznak toho, že máte před sebou čirý luxus, z něhož tvoří slovutné módní značky.
Abych se přiznala, nedovedla jsem si vybrat. V hlavě jsem neměla nic konkrétního, na co bych tvíd momentálně použila, což výběr hodně ztěžuje. (Koneckonců už mám doma kabát!) Nakonec jsem se projevila jako typická Češka, když jsem objevila v koši se zbytky úžasné tři dvoumetrové kusy bavlněného tvídu po pěti librách a sbalila je se slovy: "I kdyby měl na tom spát Šmudla!"
Musíte hodně usilovně hledat, abyste objevili zeď slávy podniku. A i tam připomínají významné zákazníky jen skromné visačky.
Vzaly jsme to procházkou kolem hradu...
Carlisleská katedrála. Moc se nám líbil koncept kostela jako prostoru pro veřejnost. Není to jen místo pro bohoslužby nebo obdivování architektury, ale i pro setkávání a komunikaci. V prostoru přilehlého kláštera se našlo místo pro kavárnu nazvanou Prior's Kitchen (Převorova kuchyně) - velice jednoduchou až strohou, zato s hříšně sladkými zákusky. Rozhodně nezapomenutelný byl experiment s propojením prostoru a vůně: při vstupu do katedrály jsem se divila, co dělá vedle lavic květináč s rozmarýnou, dokud jsem si nepřečetla výzvu k přivonění nebo promnutí lístků mezi prsty. Odteď budu mít rozmarýnu spojenou s katedrálou v Carlisle!
V reálu jsme měly před sebou ještě neděli na Yarndale a cestu domů, ale protože jsem tím celý miniseriál začínala, je třeba se pro tento rok s Yorkshirem (a Cumbrií) rozloučit.
Vlastně mohu zvolat "Král je mrtvý, ať žije král!" Už za dvacet čtyři hodin se budu chystat na cestu, která v mé skromné osobní historii nemá obdoby. Po třech startech a třech přistáních se ocitnu v končinách, kde žije osm ovcí na jednoho člověka a nejbližší IKEA je za mořem v úplně jiném státě. Bude to divočina!
Stastnou cestu na Shetlandy a tesim se na dalsi report! Pristi rok dame Vnejsi Hebridy :)!
OdpovědětVymazatTo jsem si u reportů krásně zavzpomínala na svůj pobyt v Bradfordu před mnoha lety.
OdpovědětVymazat