• Home
  • O mně
    • Rozhovor Generace 21
    • Rozhovor Fler Mag
    • Ona Dnes
    • Rozhovor na blogu Lenky Veverkové
  • Recepty
    • Sladká jídla
    • Slaná jídla
  • Kurzy

inspiromat banalit

Poslední pečení do letního blogového speciálu aneb dva z jednoho těsta.

Když se mezi tipy na nejoblíbenější moučník objevily (podle očekávání) buchty a chodský koláč, váhala jsem, jestli do nominací zařadit opravdu obojí - vždyť to je v zásadě jedno a to samé. Kynuté těsto, nádivka z tvarohu, máku a povidel. Jenže co si budeme povídat, chodský koláč je vizuálně velice vděčný a navíc jsem zjistila, že může vypadat i docela jinak, než je notoricky známé.

Poznámka na okraj: nerozvážně jsem s posledním pečením čekala až na začátek prázdnin. To jsem ale netušila, že přijdou tropická vedra. Děs a hrůza. Nakonec ani fotky nedopadly tak, jak jsem si představovala, protože než jsem se dostala k focení, měla jsem dočista rozvařený mozek.
Základní předpis na těsto na buchty, koláče atd.:
1 kg polohrubé mouky
10 dkg cukru
15 dkg tuku
4 žloutky
5 dkg droždí
přibližně 500 ml mléka
citrónová kůra
sůl
10 dkg tuku na promaštění buchet na pekáči

Z mléka, kvasnic a cukru zadělejte kvásek.
Do mísy nasypte mouku, přidejte žloutky, pomalu vlijte kvásek - ihned ho míchejte se žloutky. Přidejte rozpuštěný tuk, citrónovou kůru a sůl a vypracujte těsto - nesmí se lepit na vařečku. Nechte vykynout na teplém místě, dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem.

(Dělala jsem z polovičního množství, přičemž z poloviny těsta jsem udělala dva chodské koláče o půměru 18 cm a z druhé poloviny 12 buchet.)

Tvarohová nádivka:
1 tvaroh (pokud možno ne vaničkový - ten bývá příliš řídký)
1 vejce
cukr
muškátový květ
trocha mléka na zředění

Maková nádivka:
200 g mletého máku
300 ml mléka
cukr
skořice
Ohřejte mléko a vsypte do něj mák. Za stálého míchání povařte. Dochuťte cukrem a skořicí.

Povidlová nádivka:
Povidla rozřeďte trochou rumu, můžete je dochutit skořicí či mletým badyánem.

RECEPT K VYTIŠTĚNÍ

Buchty:
Z těsta odkrajujte lžící kousky, které na pomoučeném vále rukou rozprostřete a naplňte nádivkou (do tvarohových buchet nezapomeňte přidat pár rozinek). Okraje k sobě pevně přitiskněte - já si vždycky dám těsto s nádivkou do jedné dlaně, druhou rukou vytáhnu okraje nahoru, přitisknu a ještě mírně zatočím. Buchty dávejte spojem dolů na pekáč, který jste předtím vytřeli rozpuštěným tukem. Mezi jednotlivými buchtami nechte trochu prostoru, ať se mají při následném kynutí a pečení kam zvětšovat a také abyste je mohli nakonec důkladně tukem potřít ze všech stran. Tukem opravdu nešetřete - kdo říkal, že jsou buchty dietní...?
Pečte na 180° C přibližně půl hodiny.
Po upečení a mírném zchladnutí buchty vyklopte a pocukrujte.

Chodské koláče:
Těsto si rozdělte na potřebný počet dílů podle počtu koláčů. Na pečicím papíře vyválejte nebo vytvarujte rukama do tvaru koláče (já těsto vyválela a tvar vykrojila pokličkou) - celkem tence, těsto při pečení hodně vyskočí.

Zdobení:
1. varianta (domažlická): Nádivkami naplňte cukrářské sáčky a koláč ozdobte kruhy či pruhy z jednotlivých náplní. Tvarohová by měla být vždy mezi makovou a povidlovou. Dozdobte rozinkami a mandlemi.

2. varianta (dolská): Celý koláč potřete tvarohovou náplní. Cukrářský sáček s úzkou zdobičkou naplňte povidlovou nádivkou a na koláč namalujte nejrůznější ornamenty. Dozdobte makovou nádivkou, rozinkami a mandlemi.

Okraje koláče potřete vajíčkem a pečte na 180° C přibližně 15 minut (záleží na velikosti a výšce koláče).

(Jak si nemůžete nevšimnout, jako zdobička dolských koláčů bych si nevydělala ani na slanou vodu. Možná by bylo fajn, kdybych příště - bude-li nějaké - nevedla nevědomky zdobicí sáček pravou rukou, když jsem proboha levák!!!)

 

Banální rady pro úplné začátečníky, kteří si chtějí na blog fotit jídlo (především moučníky), ale nevědí, jak na to – pokročilí nechť prominou nebo případně přispějí svou špetkou do mlýna

Jak jsem se už několikrát zmínila, k focení jídla jsem se dostala jako slepý k houslím, po jednom takovém hloupém sebevyhecování. Po pár nepříliš uspokojivých pokusech jsem si řekla, že nehodlám být pionýrem slepých uliček a že určitě někde na internetu bude hezky do detailu popsáno, jak na to. Co udělat s nastavením fotoaparátu, jak vytvořit hezké zátiší, jak fotky upravovat. A ono nic. Tedy skoro nic. Sem tam nějaká rada, ale nic uceleného. Až jsem jednoho dne zadala do Googlu tu správnou kombinaci klíčových slov a dostala jsem se na článek své oblíbené Tartelette s poměrně podrobným návodem a cennými radami. Je jasné, že ani Tartelette neprozradila vše, ale pro začátek mi to stačilo.

Kdybych měla sepsat něco podobného v češtině, vypadalo by to na základě mých dosavadních zkušeností asi takto:

Otázka č. 1: Čím fotit?

Zrcadlovkou. Kompakt se vám může hodit všude tam, kde chcete být nenápadní, nebo když se vám nechce tahat zrcadlovka. Pokud ale fotíte doma, není jediný důvod, proč se obtěžovat s kompaktem.

Objektiv používám výhradně Canon 50/1.8, pokud bych chtěla zainvestovat, pořídím si Canon 50/1.4, nebo ještě lépe Canon 60/2.8 makro. Na lacinou padesátku nedám ale dopustit! (Poznámka: původně jsem uváděla makroobjektiv Canon 100/2.8, ale časem jsem to přehodnotila. Stovka je vhodná na full-frame, na mém fotoaparátu by bylo ohniska až příliš dlouhé - proto jsem se rozhodla pro šedesátku, která je po přepočtu vlastně ekvivalentem stovky na FF.)

Otázka č. 2: Co dalšího je k focení potřeba?

Světlo. Já osobně fotím jen za denního světla, naštěstí mám v obou kuchyních (ano, mé fotky vznikají ve dvou kuchyních dvou různých příbytků...) velké okno – jednou na západ a jednou na východ. Vím, že u toho západního je nejlepší fotit tak od deseti do jedné, u toho východního zase spíše brzy odpoledne. V nejhorším případě se dá do okna pověsit jemná látka nebo hedvábný papír, které světlo rozptýlí (zatím nevyzkoušeno, ale o této možnosti vím).

Stůl. Používám běžný jídelní stůl, na který si položím bílý papír nebo látku. Pokud chci simulovat bílé pozadí, okraj papíru přichytím dvěma kolíčky na stojánek na knihy (takový ten, co se používal v první třídě).

Odrazná deska. To bylo slávy, když jsem si v Hornbachu konečně pořídila polystyrenovou odraznou desku! Na stole ji mám položenou přímo proti oknu, podepřenou varnou konvicí, aby nespadla. Hi-tech. Dá se použít i deska potažená alobalem, jen pozor při focení světlého krému nebo šlehačky – mohou dostat lehce kovový nádech. Nebo můžete zainvestovat a koupit si sadu odrazných desek ve fotografických potřebách.

Rekvizity. Připravte se na to, že velice brzy zjistíte, že vám nestačí nádobí a příbory, co máte doma, a budete kupovat další a další věci. Já to mám rozdělené tak, že když fotím v Praze, jsou mé fotky minimalistické, maximálně nějaký ten ubrousek na dodání barvy, zato když jsem v Poděbradech, snažím se najít v kredenci a cinkostnu mezi našimi poklady něco, co by fotku ozvláštnilo. Je opravdu z čeho vybírat. Jsme zkrátka kramáři, no.

Stativ (?). Zatím jsem se při svém průzkumu setkala jen s jedním fotografem, který při focení jídla nepoužívá stativ. Stativ je určitě výhoda, protože si můžete zkoušet ten samý záběr s různým nastavením. Já osobně ho ale nemám a fotím z ruky. 

Otázka č. 3: Jak nastavit fotoaparát?

Jsem lama a fotím do JPG (stále uvažuji o souběžném focení do RAW, kdyby bylo potřeba nějakou fotku zachránit...), proto potřebuji mít co nejvíc věcí nastavených už přímo z fotoaparátu. Zároveň tak minimalizuji čas strávený úpravou fotek, což je fáze, která mě příliš nebaví.

Aktualizace: Fotím do RAW, protože mi to dává větší volnost než focení do JPG. Postprodukce je ale i tak minimální - v DPP upravím vyvážení bílé, jas, občas vytáhnu stín. Pokud je třeba, fotku v JPG doupravím v Gimpu (křivka jasu).

Nastavení mého fotoaparátu vypadá zhruba takto:
  •  priorita clony – pohybuji se mezi clonou 2.8 a 5.6, nejčastěji kolem 3.5. Nejlepší je zkusit si ten samý (v mém případě podobný...) záběr s různými clonami a porovnávat – výhoda digitálu.
  •  ISO mezi 100 a 400 podle ročního období. Pokud máte stativ, tuto otázku nemusíte řešit, ISO 100 je jasné.
  •  vyvážení bílé na oblačno – denní světlo jde na můj vkus příliš do modra, oblačno dává příjemný teplý nádech
  •  Picture Style na Faithful (Věrný). Oproti stylu Standard je jemnější, s menším kontrastem.
  •  většinou je třeba přeexponovat, klidně i o 2/3 nebo celý jeden stupeň

Otázka č. 4: Co vlastně fotit?

Obdivuji všechny, kdo dělají takové ty fotoblogy „krok za krokem“. Já to zkoušela, ale vůbec mě to nebaví. Pro mě je otrava pořád fotit rendlíky na varné desce. A taky to zdržuje. Já ještě souběžně s pečením a focením vařím oběd, takže času nazbyt moc nemám. Baví mě ale focení ingrediencí před samotným vařením a pečením, hlavně když dostanu momentální inspiraci na focení „v jiném světle“.

Fotím tedy převážně hotové výrobky. Už mnohokrát se mi vyplatilo přemýšlet předem, co všechno chci na fotce mít, co by se k tomu kterému dortu hodilo. Když se totiž začne fotit, není už většinou čas a energie něco narychlo vymýšlet. Alespoň já to tak mám. Zároveň ale vím, že styling je má slabina. Jdu spíše minimalistickou cestou, protože přehnat to s rekvizitami, barvami a vzory je tak snadné...

Baví mě hrát si s geometrií a fotit dortíky třeba seshora – přitom každý článek o focení jídla vás bude před tímto úhlem varovat a doporučovat focení z perspektivy člověka sedícího u stolu. Ale koneckonců proč to nevyzkoušet...?

Na focení vybírejte jen nejpovedenější kousky. Fotkami se vytváří iluze, mají se nad nimi sbíhat sliny, takže nikoho nebude zajímat, že se vám povedly JEN tři sušenky. Vyfoťte jen je a všichni si budou myslet, jak nepřekonatelný pekař/cukrář jste, že umíte tak nádherné sušenky.

Malá porce je na focení vhodnější než velká. Fotka, na které je šest knedlíků s masem a omáčkou, navíc ještě vyfocená seshora, možná ukáže, že se doma máte a jídlem nešetříte, ale asi jen těžko vyvolá chuť na onen pokrm – pro oko tam je příliš mnoho podnětů a není se čeho chytit. Fotka řezu dortu bude také lákavější než fotka dortu celého a netknutého.

Superčisté nádobí. Při focení si různých otisků, skvrn a čmouh ani nemusíte všimnout, ale na fotce bývají setsakra dobře vidět. Proto pokud nechcete mohutně retušovat, všechno nádobí a náčiní před focením raději ještě umyjte a utřete. Doporučuji připravit si od všeho víc kusů, zejména jestli jste tak nešikovní jako já a upatláte, na co sáhnete. To samé platí pro ubrus - nechtěné zmačkání také vynikne na fotce víc než v reálu. Oproti tomu různě naaranžované drobky atd. mohou dodat fotografii na autenticitě.

Otázka č. 5: Jak fotky zpracovat?

Tuto fázi se snažím eliminovat už nastavením fotoaparátu a průběžným prohlížením fotek během focení, ale určitým věcem se vyhnout nejde. Například vybrat nejpovedenější záběry. Já osobně jsem cvakal, se svým předešlým fotoaparátem jsem použila přibližně desetinu pořízených fotek, dneska je ten poměr o fous lepší.

Fotky je ale také třeba dále zpracovat. Dost často je musím otočit, aby se nekácely, případně oříznout, aby dortíky více vynikly (s padesátkou se zas až tak blízko k focenému předmětu nedostanete). Poslední krok bývá úprava křivek v Gimpu – většinou je potřeba pohnout s křivkou jasu. Úplně na závěr se rozhodnu, které z fotek nechám samostatné a ze kterých udělám pomocí funkce Panorama v XnView mozaiku.

A to je opravdu vše.

Brnkačka, ne?
Závislost na větrnících jsem evidentně zdědila po své babičce, která proslula tím, že jednoho dne dokázala spořádat asi dvacet těchto zákusků, čímž se jí udělalo na několik dnů tak zle, že větrník pak nechtěla až do smrti ani vidět. A dodržela to. 
Pod vlivem této rodinné historky jsem se i já rozhodla pro podobnou terepii. Respektive to napadlo moji kamarádku, která mě chtěla podobným způsobem zbavit závislosti. Na můj svátek před lety vykoupila všechny větrníky v cukrárně a společně jsme je snědly. Mohu říct jen jedno: hanba té cukrárně, že nabízela pouze osm větrníků, protože po požití čtyř si opravdu averzi vytvořit nelze!!!
To by snad jako entrée k fotkám větrníků mohlo stačit. :-)


Těsto:
200 g hladké mouky
250 ml vody
100 ml oleje
5 vajec
špetka soli

Vanilkový krém:
250 ml mléka
70 g krupicového cukru
1 vanilkový lusk
1 vanilkový pudink
250 ml šlehačky

Karamelová šlehačka:
125 g krupicového cukru
125 ml smetany
250 ml šlehačky

Fondán:
200 g cukru
1 dcl vody
lžička octa

Ideálně den předem si připravte základ na karamelovou šlehačku: z cukru udělejte karamel a zamíchejte do něj smetanu. Nechte vychladnout a uložte do druhého dne v lednici.

Těsto: Do kastrolu nalejte vodu s olejem a solí a dejte vařit. Jakmile dosáhne voda varu, nasypte do ní mouku a míchejte tak dolouho, dokud se těsto neodlepuje od stěn. Poté ručně nebo v robotu vmíchejte postupně vejce.
Na plech dejte pečicí papír a nakreslete na něj podle hrnku kola - doporučuji nepříliš blízko u sebe a také spíše menší hrnek, těsto dost nabyde. Já použila hrnek s průměrem 8 cm a větrníky byly megaobrovské. Těstem naplňte cukrářský sáček a spirálou od středu vyplňte předkreslená kola. Pečte v předehřátě troubě na 200° C přibližně 20 minut. (Doporučuji sledovat to drama v troubě. :-) ) Ještě teplé větrníky rozřízněte na polovinu -  kdyby se krájely vychladlé, hodně by se drobily a lámaly.

Vanilkový krém: V části mléka rozmíchejte pudinkový prášek. Zbytek svařte s cukrem a vanilkovým luskem. Lusk vyjměte (můžete ho potom umýt, nechat uschnout a dát do nádoby s krupicovým cukrem - budete mít vlastní vanilkový cukr) a do teplého mléka vlijte mléko s pudinkem. Uvařte pudink, Po vychladnutí ho smíchejte s ušlehanou šlehačkou. 

Karamelová šlehačka: Z karamelu připraveného den předem odeberte tak dvě lžíce - použijí se na karamelovou polevu.
Zbytek smíchejte s ušlehanou šlehačkou. 

Poleva: Cukr s vodou vařte na nitku (voda se téměř vyvaří a zbyde jen hustý sirup). Přidejte ocet a stále míchejte - vznikne hustá bílá hmota. Vmíchejte karamel, který jste si odložili stranou - pokud je fondán příliš hustý, přidejte vodu.

Dokončení:
Větrníky naplňte vanilkovým krémem a karamelovou šlehačkou a polijte fondánovou polevou.

Fondánovou polevu jsem hodně ošidila, dělala jsem ji tak, jak popisuji, ale správný postup je trochu složitější - neměla jsem už energii se s tím patlat.
Z uvedeného množství jsem měla 12 větrníků, ale plnila jsem jich jen 10. Zbylo mi ještě trochu těsta, udělala jsem tedy malé kuličky, které se dají plnit šlehačkou a polít karamelem - já jsem je jen namočila ve zbylém fondánu.

RECEPT K VYTIŠTĚNÍ
  • Starší příspěvky →
  • ← Novější příspěvky

O mně

Anna Bednaříková
Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.

Facebook

Archiv

  • ►  2018 (1)
    • ►  srpna (1)
  • ►  2015 (14)
    • ►  září (2)
    • ►  července (2)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (3)
    • ►  března (1)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2014 (41)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (11)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (3)
    • ►  července (3)
    • ►  června (3)
    • ►  května (3)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (2)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2013 (34)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (3)
    • ►  října (3)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (1)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (3)
    • ►  února (3)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2012 (43)
    • ►  prosince (5)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (2)
    • ►  srpna (10)
    • ►  července (2)
    • ►  června (3)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (1)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2011 (132)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (16)
    • ►  července (17)
    • ►  června (10)
    • ►  května (30)
    • ►  dubna (13)
    • ►  března (9)
    • ►  února (7)
    • ►  ledna (11)
  • ▼  2010 (157)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (12)
    • ►  října (10)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (9)
    • ▼  července (20)
      • Sweettoothday - buchty a chodský koláč
      • Code:Mode - Praha, Střelecký ostrov
      • Jak fotit jídlo v domácích podmínkách
      • Sweettoothday - větrník
      • Adjö, Stockholm!
      • Stockholm na druhý pokus - den pátý
      • Stockholm na druhý pokus - den čtvrtý (výlet)
      • Stockholm na druhý pokus - den čtvrtý
      • Letní speciál
      • Stockholm na druhý pokus - den třetí
      • Stockholm na druhý pokus - den druhý
      • Stockholm na druhý pokus - den první
      • Sweettoothday - černý rybíz
      • Ovoce a já
      • 21 - Prázdniny
      • Kočičí hra
      • Úklid s Davem
      • Sweettoothday - drobenkový koláč
      • Já & můj stín
      • Bum!
    • ►  června (11)
    • ►  května (15)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (15)
    • ►  února (13)
    • ►  ledna (14)
  • ►  2009 (179)
    • ►  prosince (12)
    • ►  listopadu (15)
    • ►  října (11)
    • ►  září (11)
    • ►  srpna (14)
    • ►  července (23)
    • ►  června (21)
    • ►  května (20)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (12)
    • ►  února (11)
    • ►  ledna (15)
  • ►  2008 (109)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (11)
    • ►  října (10)
    • ►  září (7)
    • ►  srpna (6)
    • ►  července (14)
    • ►  června (8)
    • ►  května (8)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (8)
    • ►  února (6)
    • ►  ledna (8)
  • ►  2007 (20)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)

Rádi jste si přečetli

  • Sweettoothday - pišingr
    Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot.  Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
  • Cena montáže kuchyně IKEA (Černý Most)
    Nechci z Inspiromatu dělat nějakou poradnu pro spotřebitele, ale jelikož posledních pár týdnů jsem měla co do činění s návrhem, dopravou a m...
  • Seznam receptů - slaná jídla
    Bramboračka  Bramborový salát s křenem Cizrna na paprice Cuketový salát s lískovými ořechy  Červená čočka s tamarindem Dýňová polévka ...
  • Seznam receptů - sladká jídla
    Bábovka Banánové brownies Banketletter Berliner Luft (dort) Berliner Luft (pěna) Bezinkové želé Biskupský chlebíček Bolas de Berlim...
  • Sweettoothday - melasový koláč
    Na Vánoce jsem pekla pepparkakor, zůstala mi po něm v lednici takřka plná láhev zlatého sirupu. Na štědrovečerního kapra mi zůstala památ...
  • Sweettoothday - pasteis de nata
    Pasteis de nata (jednotné číslo je pastel de nata) jsou košíčky z listového těsta plněné žloutkovým krémem ne nepodobným pudinku. Pocházejí ...
  • Smalt Art 2011 - Jitka Svobodová
    Kouř IV (62 xx 62 cm)
  • This is the end
    Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
  • Vlakem do Londýna
    Během Open House Praha se mi má souputnice Magda zmínila, že se v létě chystá do Londýna na výstavu Alexandra McQueena. Netušila, jakého bro...
  • Sprejeři patří do podzemí IV.
    V podchodu poděbradského nádraží se pokračuje s "výmalbou". Celkem je to povedené, jen jak jsem se tak dívala, ty části, které vzn...
  • Domovská stránka
Created by ThemeXpose. All Rights Reserved.