„Sendvič, nebo ovocný salát?“ zeptala se mě slečna, když přijela s vozíkem s jídlem k mé sedačce.
Hmmmmm, ovocný salát. Člověk tím půl roku nejezdí, a taková inovace. Ale nedám na sobě znát údiv. Ani radost nad tím, že má člověk možnost jiné volby, než je ten rozplizlej toastovej chleba s náplní. Hlavně po dnešním dopoledni v práci a bagetě k obědu, ta byla teda hnusná. Jak je vůbec možný, že mají bagety různou náplň, ale chutnají pořád stejně? Zatvářila jsem se suverénně a zašvitořila: „Ovocný salát!“
Slečna mi podala plastovou misku. Mé světáctví ve vteřině opadlo. V misce jsem viděla zelené listy. Nejraději bych se propadla. Jasně, slečna se přeřekla, myslela ZELENINOVÝ salát, a já se tvářila, jako bych v Pendolinu nikdy nejedla nic jiného než ten jejich vyhlášený výtečný ovocný salát. Ksakru.
Tak teda bude ke svačině zelenina.
Odtrhla jsem plastovou fólii a vykoukly na mě plátky pomeranče a kuličky hroznového vína na listech salátu.
Co to...? Co to proboha....? Co to je?
Vrátila jsem zpátky fólii a zmateně začala studovat etiketu.
Chlazená čerstvá zelenina.... Složení.... Ledový salát... Pomeranč... Hroznové víno... Římský salát... Meduňka...
Snědla jsem to i přes evidentní zmatení pojmů.
Jo, a ten salát se jmenuje Intellect.
Jestli vám připadá, že je tenhle článek úplně a dočista blbý, znamená to, že salát nemá očekávané účinky.
Nahodou, na malou severomoravskou firmu mi to nepripada zas tak desny. Samozrejme az na ten nazev.
OdpovědětVymazatPěkný postřeh :-)
OdpovědětVymazat