Inspirací pro dnešní článek mi byl první díl seriálu Byli jednou dva písaři, v němž se pan Pécuchet rozčiloval, že mu kdosi cosi zcizil.
Takže. Když někdo něco ukradne, sebere, čmajzne či šlohne, napíší novináři, že to ODCIZIL. Když o tom referují televize, má redaktor takový vážný, smutný výraz a my s ním, protože víme, že se stala nějaká nepravost, kterou je třeba potrestat.
Ale běda! Nejen pan Pécuchet, ale i valná většina ostatních lidí, politiky a novináře nevyjímaje, chce ukázat, jak zvládá synonyma a má bohatou slovní zásobu, a s naléhavostí v hlase prohlásí, že cosi bylo ZCIZENO. Má reakce? Zůstávám v klidu, protože vše je, jak má být. Nikdo nikomu nic nesebral, jen převedl práva k oné věci na jinou osobu. Já vím, právničina je děsná...
Mluvis mi z duse, Anicko! Kdyz mi jednou korektor v nejakem evropskem textu opravil vezeni na "trest odneti svobody", malem jsem mu sel odejmout chrup.
OdpovědětVymazatMimochodem kradezi k "prevodu prav k veci na jinou osobu" nedochazi ;-)
OdpovědětVymazatCo je ale zajímavý, že slovník synonym považuje slova zcizit a odcizit za synonyma - zcizit má být knižní výraz... Takže celkem toleruju, když podle člověka z ulice zloděj cosi "zcizí" (holt to mluvčímu zní dostatečně nóbl), ale když to slyším z televize nebo čtu v novinách, prskám vzteky.
OdpovědětVymazatNejaka predpona je mi strdecne sumafuk. Nechapu, proc se nemuze rict "ukrast". Mimochodem zcizeni je synonymem odcizeni mozna podle akademiku z UJC, ale pravne vzato je "zcizeni" prevod vlastnickych prav na jineho, zatimco "odcizeni" je bohapusta kradez.
OdpovědětVymazat