(Blíží se léto a s ním má touha po marnivých tématech.)
Před pár dny jsem na iDnes narazila na článek, že prý první dáma Kamerunu nikdy nenosí stejné šaty dvakrát. Už šestnáct let. Den co den něco nového. Dokonce i v účesech je vynalézavá. Naprostá módní ikona. (Prý.)
Dneska jsem si zase přečetla, že Michelle Obamová nosí – světe div se! - jedny šaty až čtyřikrát. Respektive až čtyřikrát ji v nich vyfotili. Faux pas. Škandál. Ale holt je ta krize. Naštěstí recykluje jen spíše neformální kousky své garderóby. Aspoň že tak.
Dneska jsem si zase přečetla, že Michelle Obamová nosí – světe div se! - jedny šaty až čtyřikrát. Respektive až čtyřikrát ji v nich vyfotili. Faux pas. Škandál. Ale holt je ta krize. Naštěstí recykluje jen spíše neformální kousky své garderóby. Aspoň že tak.
Já teda ženám v takovémto vysokém postavení vůbec nezávidím. Pořídí si do šatníku vybrané kousky oblečení, vezmou si je na sebe jednou, a než si je vůbec stačí oblíbit, očekává se, že vše pošupajdí někam na charitu (nebo kam vyřazené oblečení vlastně putuje).
Dovedete si to vůbec představit?
Já jsem v tomto směru asi exot. Nakupování oblečení z duše nenávidím, snažím se to odbýt co nejrychleji (hlavně tu fázi v kabince, protože se před tou cizí paní v zrcadle občas celkem stydím) a vytipovaným kouskům dávám cosi jako zkušební lhůtu, během které se prokáže, jestli je můj šatník a já sneseme. Když se osvědčí, jsou s úlevou nošeny a kombinovány doaleluja, v opačném případě se proklínám za blbý nákup, dotyčný kus vyperu a odkládám do tašky pro charitu. Když o tom tak přemýšlím, tak se v těchto případech vlastně chovám jako první dáma – jednou na sebe a ven z domu.
Když si ale k nějaké součásti mé garderoby vytvořím pouto, jsem ztracená. Čím častěji něco nosím, tím častěji si připomínám, že jednoho dne se onen skvělý kousek rozpadne, a co pak? Kde seženu nový? Stejný? Stejně skvělý?
Tuhle jsem měla pocit, že jsem na to vyzrála. Koupila jsem si džíny. Pár testů v různých prostředích – prošly. A mně hlavou problesklo, co budu dělat, až budu potřebovat nové. Mám to! Já si koupím rovnou ještě jedny, dokud je prodávají. Naběhla jsem do obchodu, popadla ty samé džíny (bez zkoušení – proč taky, když už mám jedny ve skříni)... a doma zjistila, že i když cedulka ukazuje stejnou velikost, jsou o chlup menší než ty koupené původně. A tak mám doma dvoje džíny stejného střihu: jedny na tlustší období a jedny na to hubenější.
Vida, o co všechno první dámy přicházejí.
P.S. Zvláštní, že se nikdo nepozastavuje nad tím, že například Barack Obama měl ten samý oblek a kravatu v show Davida Lettermana a později při druhé debatě Demokratů a že je zvyklý kupovat si od jednoho typu obleku rovnou pět kusů, které točí neustále dokola. :-)
Mám ráda lehká témata a nerada nakupuji oblečení. Dřív kvůli tomu, že mi žádná velikost nebyla dost malá, teď proto, že ta velikost je moc velká. A také jsem vybíravá a jen tak se mi nazavděčí. A významné osobnosti? Tak ty mne mírně překvapily.
OdpovědětVymazattaky z duše nesnáším nakupování oblečení. Zato u nákupu jídla se doslvoa vyřádím :-) A co teprve nákup bot - to je pro mě synonymem pro peklo!
OdpovědětVymazat