Ráno si šel Kocourek koupit měsíční jízdenku na MHD a já se na vývěsce Dopravního podniku dozvěděla, že dneska je Mezinárodní den památek a sídel, u jehož příležitosti bude v dvouhodinových intervalech vypravován historický trolejbus, který zájemce dopraví k dolu Michal, kterýžto připravil zvýhodněné vstupné. Hned jsem Kocourkovi oznámila, že už vím, co budeme odpoledne dělat, jenže Kocourek je dneska spíš Le-norník, a tak jsem jela sama.
Cesta to byla srandovní. Nejdřív jsem litovala, že jsem nechala doma zrcadlovku (předpovídali hnusný počasí a bouřky, tak nač se tahat do Ostravy s fotobrašnou?), ale nakonec jsem byla ráda, že mám jen kompakt, protože s ním jsem mohla za jízdy jednou rukou fotit a druhou se držet.
Největším zážitkem z cesty ale byla jedna paní, která nastoupila o zastávku později než já, evidentně vyvedená z konceptu, co za trolejbus to zastavilo. Pak se jí ale úplně rozsvítily oči a všem kolem sdělovala, že přesně takovýmto trolejbusem jezdila jako malá holka, i takový ten přívěs to mělo, ale v tom ona nejezdila, protože to nebylo ono. A všichni kolem se usmívali s ní, jako by si taky vzpomněli na něco z dětství...
Cesta to byla srandovní. Nejdřív jsem litovala, že jsem nechala doma zrcadlovku (předpovídali hnusný počasí a bouřky, tak nač se tahat do Ostravy s fotobrašnou?), ale nakonec jsem byla ráda, že mám jen kompakt, protože s ním jsem mohla za jízdy jednou rukou fotit a druhou se držet.
Největším zážitkem z cesty ale byla jedna paní, která nastoupila o zastávku později než já, evidentně vyvedená z konceptu, co za trolejbus to zastavilo. Pak se jí ale úplně rozsvítily oči a všem kolem sdělovala, že přesně takovýmto trolejbusem jezdila jako malá holka, i takový ten přívěs to mělo, ale v tom ona nejezdila, protože to nebylo ono. A všichni kolem se usmívali s ní, jako by si taky vzpomněli na něco z dětství...
0 komentářů