O politické kultuře a také o tom, kdo se chová jako chlap a kdo jako baba.
O politice nepíšu. Nebaví mě to. Kdo kdy jednou k politice a jejím zákulisním machinacím alespoň lehce přičichl, cítí se povětšinou zhnusen a prchá. Proto ani já nemám potřebu vyjadřovat se k čemusi, co je prezentováno v tisku a co je v mých očích jen takovou špičkou ledovce.
Ovšem včera a dneska jsem narazila na dva články, které mě přinutily se zamyslet nad úrovní politické kultury u nás a ... chce se mi říct ve světě, což zní blbě. Tak tedy ve světě, k němuž svým způsobem vzhlížíme a jehož blahobytu bychom chtěli dosáhnout.
Včera jsem si v New York Times přečetla článek o rezignaci Boba Quicka, vysoce postaveného britského policisty pro boj s terorismem. Důvod? Bob Quick měl na starosti velkou protiteroristickou operaci, která měla proběhnout v severozápadní Anglii a při které mělo být zatčeno jedenáct osob. Jenže Bob Quick byl před schůzkou v Downing Street vyfotografován, jak si nese plán (označený jako tajný) na tuto akci v podpaží. Nebyl problém udělat teleobjektivem detail. V důsledku toho musela policie tuto akci provést dříve, než měla v úmyslu.
V souvislosti s tím mě napadlo, co by takový český Robert Rychlý musel udělat, aby sám dobrovolně rezignoval. Zřejmě by ho k tomu nepřimělo ani to, kdyby podobný tajný materiál zapomněl někde v kavárně.
Každopádně Bob Quick se zachoval jako chlap. Nic nepopíral, nebagatelizoval, uznal svou chybu, omluvil se kolegům, jejichž práci svým přešlapem zkomplikoval, a odstoupil.
Dneska jsem se na iDnes dočetla o tom, jak se pánové Paroubek a Ďuričko dohadují, jak moc se kamarádili. Chápu, že kamarád, jako je pan Ďuričko, je pro Jiřího Paroubka v současné době cosi jako osina v zadku, ale přít se o to, od kdy se vlastně znají, jak moc se stýkali, jak moc mají navzájem v oblibě své partnerky – co to je proboha za úroveň? Pan Paroubek se navzdory své proklamované mužnosti chová jako baba. A to, že se člověk s takovým okruhem známých může dostat do nejvyššího patra politiky, nechávám opravdu bez komentáře.
Původně publikováno na blogu iDnes.
O politice nepíšu. Nebaví mě to. Kdo kdy jednou k politice a jejím zákulisním machinacím alespoň lehce přičichl, cítí se povětšinou zhnusen a prchá. Proto ani já nemám potřebu vyjadřovat se k čemusi, co je prezentováno v tisku a co je v mých očích jen takovou špičkou ledovce.
Ovšem včera a dneska jsem narazila na dva články, které mě přinutily se zamyslet nad úrovní politické kultury u nás a ... chce se mi říct ve světě, což zní blbě. Tak tedy ve světě, k němuž svým způsobem vzhlížíme a jehož blahobytu bychom chtěli dosáhnout.
Včera jsem si v New York Times přečetla článek o rezignaci Boba Quicka, vysoce postaveného britského policisty pro boj s terorismem. Důvod? Bob Quick měl na starosti velkou protiteroristickou operaci, která měla proběhnout v severozápadní Anglii a při které mělo být zatčeno jedenáct osob. Jenže Bob Quick byl před schůzkou v Downing Street vyfotografován, jak si nese plán (označený jako tajný) na tuto akci v podpaží. Nebyl problém udělat teleobjektivem detail. V důsledku toho musela policie tuto akci provést dříve, než měla v úmyslu.
V souvislosti s tím mě napadlo, co by takový český Robert Rychlý musel udělat, aby sám dobrovolně rezignoval. Zřejmě by ho k tomu nepřimělo ani to, kdyby podobný tajný materiál zapomněl někde v kavárně.
Každopádně Bob Quick se zachoval jako chlap. Nic nepopíral, nebagatelizoval, uznal svou chybu, omluvil se kolegům, jejichž práci svým přešlapem zkomplikoval, a odstoupil.
Dneska jsem se na iDnes dočetla o tom, jak se pánové Paroubek a Ďuričko dohadují, jak moc se kamarádili. Chápu, že kamarád, jako je pan Ďuričko, je pro Jiřího Paroubka v současné době cosi jako osina v zadku, ale přít se o to, od kdy se vlastně znají, jak moc se stýkali, jak moc mají navzájem v oblibě své partnerky – co to je proboha za úroveň? Pan Paroubek se navzdory své proklamované mužnosti chová jako baba. A to, že se člověk s takovým okruhem známých může dostat do nejvyššího patra politiky, nechávám opravdu bez komentáře.
Původně publikováno na blogu iDnes.
0 komentářů