Jak jsem už psala, na přelomu roku jsem se tak trochu věnovala úvahám o svém podnikání, objednávala (s rozmyslem) materiál na tento rok a celkově přemýšlela, jak tuto svou zábavu zvládat, když mě živí práce na plný úvazek, která vyžaduje skoro dvě hodiny dojíždění každý den.
A tak padlo zásadní rozhodnutí: část práce kolem Ingmara musím dát někomu jinému. Někdo pro mě musí vyrobit pytlíky, do kterých balím Ingmary a Mačky.
Shodou okolností znám Janu, která se věnuje projektu Český západ, jehož součástí je i textilní dílna zaměstnávající ženy ze sociálně vyloučených lokalit. Stačilo pár mailů, v nichž jsme se domluvily na materiálu, velikosti a střihu. Během pár dnů šla moje zakázka do výroby a tak za týden mi pošta přivezla balík plný pytlíků z neběleného plátna. (Tomu říkám vzorná spolupráce!)
Pak jsem nastoupila já s razítkem a barvou na textil.
Tyhle razítkové barvy jsem koupila už před nějakou dobou s tím, že se "jednou budou hodit". A taky že jo.
Razítko jsem si nechala vyrobit v Anglii u English Stamp Company. Možná se dá něco takového pořídit i tady, ale ty výrobny, které jsem našla na internetu, chtěly většinou podklady v tiskové kvalitě, ve vektorech, což nemám a neumím vyrobit (Vzpomínáte? Návrh vizitky jsem si dělala v Gimpu...) Tady se dá použít obrázek v jpg, případně si lze vybrat z poměrně slušné nabídky fontů.
Poznámka: Vím, že má uhlíková stopa je obrovská. Velkou část materiálu do obchodu nakupuji v zahraničí. E-shopy fungují bez problémů, okamžitá platba kartou, zboží je z Evropy doma zpravidla za pár dnů. Nevzpomínám si, že bych kdy musela někoho urgovat.
Pokud to jde, snažím se nakupovat i u českých obchodníků. Bývá to ale těžké. Celkem dobré zkušenosti mám přímo s výrobci, většinou umožňují nákup i menšího množství zboží, takže doma pak nemusím skladovat dva kilometry látky a tisíc stejných zipů. Nevýhodou je, že často nemívají e-shop, takže je třeba si prostudovat jejich katalogy, sepsat všechna katalogová čísla a objednat mailem (a doufat, že zboží budou mít skladem).
Naprostý opruz jsou ale velkoobchody. Po poslední zkušenosti jsem se zařekla, že už od nich nic nakupovat nebudu:
Objednávku jsem udělala 3. ledna, nepřišlo žádné potvrzení, tak za pár dní objednávka zopakována plus pár věcí navíc. Zase žádné potvrzení. Expedovat měli do druhého dne, nebo oznámit, kdy zboží bude. Po týdnu mlčení jsem poslala mail, co je s mojí objednávkou. Že se prý vyřizuje. Po dalších deseti dnech jsem objednávku písemně zrušila, na což velkoobchod reagoval tím, že zrovna včera (!) byla objednávka odeslána. Asi po dalších deseti dnech mi volali z mé bývalé pražské adresy, že si mám na místní poště vyzvednout balík. Ano, onen balík z velkoobchodu, kterému expedice objednávky trvala měsíc. Navíc zboží poslali na starou adresu, kterou jsem v systému už dávno smazala a nahradila adresou aktuální. To je zkrátka neakceptovatelné. Chtělo by se mi napsat "amatérské", kdyby ale tento velkoobchod neprovozoval několik vlastních prodejen galanterie a nebyl opravdu velký.
Jen tak mimochodem, stále čekám na "vyřízení" své druhé objednávky...
Zbývala už jen poslední věc: barvy zafixovat. Běžně se to dělá zažehlením, ale představa, že sáhodlouze zažehluji desítky a desítky pytlíků, mě nenaplňovala nadšením. Existuje ale jedna vychytávka - trouba. Na plechy jsem rozložila pečicí papír, na něj narovnala pytlíky a pak "pekla" pět minut na 150° C.
Kdybyste to zkoušeli doma, tak pozor na materiálové složení potištěného textilu! Při vyšším procentu umělých vláken by se látka mohla spéct.
MOc pěkné.
OdpovědětVymazatTrochu dětinské mi to příjde...
OdpovědětVymazatŽe Vy ještě nemáte Mačku ani Ingmara...? ;-)
OdpovědětVymazatnemám
Vymazat