Včera jsem strávila naprosto senzační sobotu - byla jsem na
kurzu sítotisku.
Vlastně si ani nepamatuju, kdy jsem se vrátila z kurzu nebo školení a měla pocit, že mi to opravdu něco dalo. Nejspíš to bude tím, že se na takovýchto akcích jen mluví, ukazují se prezentace a největším highlightem dne je přestávka s občerstvením. Nikdy se tam nic nedělá. Jako nevyrábí.
A tak se teď dívám ještě na své lehce promodralé prsty (od barvy, ne zimou - i když je pravda, že jsem včera podcenila oblečení, a dokud se nepustila halogenová žárovka na osvit a sušičky, dost jsem v dílně mrzla) a síto opřené v ložnici o skříň a v hlavě mi už šrotuje, kde bych si tak mohla zřídit malý sítotiskový koutek...
 |
| Už na první pohled je jasné, že v dílně Kredenc to sítotiskem žije |
 |
| Dá si někdo krém na špachtli? |
 |
| Příprava motivu na osvit - Šmudla je již zcela zkontrastován |
 |
| První síto po osvitu - smývání emulze (fotku svého síta nemám, protože jsem si ho už myla sama) |
 |
| Síto v celé své kráse, připravené na usušení a tisk |
 |
| Příprava síta na osvit |
 |
| JIž brzu bude Šmudla zcela osvícen |
 |
| Sušení |
 |
| A budoucí tašky jsou už potištěné |
 |
| Detail síta s malým Šmudlou - motiv jsem použila na Kocourkovo tričko zezadu za krk a na svoje tričko ke spodnímu okraji |
 |
| Síto jen zbývá vyčistit acetonem, zabalit na cestu a hurá domů! |
Sítotisk je skvělá technika, jen docela finančně náročná. Strávili jsme s ním na škole půl roku a hodně nás to bavilo. Kredenc vypadá perfektně vybaven, my byli asi sto let za opicema, ale ta zima je ve všech dílnách stejná :-)
OdpovědětVymazatNejen finančně náročná technika, ale i prostorově... I když teď, co mám síto (které se snad ani ve spartánských domácích podmínkách nedá vyrobit "na koleně"), mi to nepřijde až tak neuskutečnitelné. Stačí stůl, držáky, barva, těrka, horkovzdušná pistole a trouba. Sice to není takový luxus jako dělat na karuselu a barvu vytvrzovat v termolisu, ale snad by se to dalo.
OdpovědětVymazat