Když jsem se včera na Facebooku dočetla, že 2. října je Den architektury a při té příležitosti bude možné se vydat na komentované procházky zajímavými architektonickými lokalitami, bylo mi jasné, že procházka industriálními Vysočanami bude náš cíl.
Sraz byl u stanice metra Kolbenova. Cestou se mi Kocourek svěřil s obavou, jestli tam nebudeme sami. Tyto obavy byly ale plané, jak se záhy ukázalo. Ten dav před metrem byli účastníci procházky.
Mám tak trochu pocit, že i organizátoři zájem lehce podcenili. Náš průvodce Lukáš Beran kupříkladu neměl megafon, ale jak jsem tak mezi projíždějícími auty a tramvajemi zaslechla, informace je si možné dohledat "u nich na webu". Tak nejdřív budu muset vygooglit, co to je to "u nich". (Předběhl mě sám Lukáš Beran, který mi poslal odkaz, za což mu velice děkuji!)
Nicméně na zastávce u bývalého poštovního skladu byl poslech celkem bez problémů, protože průvodce se mohl postavit na vyvýšené místo a hovořit k davu.
Nejen k davu. V budově bývalého poštovního skladu je dneska velkoprodejna koberců, a tak je pochopitelné, že dav na parkovišti přilákal pozornost prodavaček, které si přednášku také se zájmem vyslechly. Nejdřív teda remcaly, že zákazníci nemůžou do krámu, i když si nejsem jistá, jestli opravdu mezi lidmi v našem davu byl někdo, kdo si chtěl koupit koberec.
Spontánní přecházení frekventované ulice. My jsme dav, my máme moc a sílu. I dopravu jsme zastavili a kupodivu nám nikdo nenadával.
Konec procházky. Organizátoři se šťastně smáli a prohlašovali cosi o tom, že je vidět, že si ty nástěnky ve škole lidi čtou, a proto přišlo tolik lidí. (A někdo čte ZEĎ na Facebooku!)
0 komentářů