Byla jsem na školení ve Frankfurtu. Tentokrát jsem však místo výhledu na nejvyšší mrakodrap ve městě, Commerzbank, sledovala při svém dennodenním putování z ubytovny nejvyšší stavbu ve městě: televizní věž.
Follow the pink tower, mohli jsme si notovat po vzoru Čaroděje ze země Oz. 
Školení bylo krušné. Vydržet sedět devadesát minut v kuse několikrát denně, udržet pozornost a víčka. Někdy to bylo zkrátka už dlouhé.
A pak... Pak... Pak přišlo osvícení. Fiskální analýza byla náhle jasná jako nikdy předtím! (A taky jsem se naučila něco o degustaci šumivého vína.) Školení jsou prima.
Omlouvám se všem, kdo tady v sobotu marně hledali příspěvek. Nic nebylo uvařeno ani napečeno, nic není nafoceno. A asi hned tak nebude. Tu trochu světla, co o víkendu mám, teď budu věnovat Ingmarům a Mačkám, stejně jako takřka veškerý volný čas.
Taky bych si někdy zajel na školení do Frankfurtu :-) Škoda, že už není Váš blog na iDNES. Budu si ten odkaz muset smazat, abych neklamal čtenáře, ale to neznamená, že tam nezůstane Inspiromat banalit. Ten je vystaven na čestném místě :-)
OdpovědětVymazatškolení vypadá zajímavě a fotky též.
OdpovědětVymazat