inspiromat banalit

Zaprvé dělá oblečení, ve kterém se může dobře cítit i třiatřicetiletá. Oblečení na volný čas není infantilní, oblečení do práce není jak pro paní s odrostlými dětmi. Sleduje módní trendy a není předražené. Ano, vím, že vyrábějí v Číně a dalších asijských zemích, ale pokud nakupujete v řetězcích, Číně se nevyhnete tak jako tak. (Z tohoto důvodu si to u mě rozházela Zara, která svůj úspěch odstartovala tím, že vyráběla v Evropě, čímž se jí dařilo dopravovat zboží do obchodů podstatně dříve než konkurenci. V době, kdy začaly prosakovat informace o nehumánních podmínkách výroby oblečení v Asii pro evropské značky, oháněla se Zara tím, jak oni dávají Evropě práci. Celkem jsem jim věřila, než jsem si u nich koupila kalhoty, které měly visačku Made in Bangladesh...)

Zadruhé má H&M skvělý systém velikostí. Běžně u nich nakupuji velikost S nebo 38, někdy, když se střihu zadaří, i 36. Co si budeme povídat, každá ženská ví, že visačku s velikostí na ní nikdo zkoumat nebude, ale ten pocit, že mám velikost S, je velmi... příjemný. Fakt nechápu, že na to další firmy nepřišly už dřív. Proto ne úplně ráda nakupuji u Italů, protože jejich systém číslování je posunutý, běžně mám velikost 42, čímž překračuji psychologickou hranici velikostí začínajících čtyřkou, a to v mém podvědomí znamená velký průšvih! A nenechám si vysvětlit, že to je úplně to samé jako 38, je tam čtyřka a basta.

Zatřetí H&M zavedlo před pěti lety tradici najímání proslulých návrhářů na vytvoření limitované kolekce. Obchod prospěšný pro obě strany. Řetězec si zahraje na někoho, kdo módě fakt rozumí, a přitáhne do obchodů lidi, kteří jím možná opovrhují, ale na originály od těchto es módy nemají. Návrháři do novin prohlásí, jak se jim s řetězcem krásně spolupracovalo, jak je překvapila profesionalita, ble ble ble. A plebs jako já je nadšen, že návrhář sestoupil z módního Olympu, aby kus svého génia předal lidu.

Začtvrté se tato akce s návrháři odehrává kolem mých narozenin. Rok co rok tedy sleduji, jaké známé jméno letos H&M najalo, jestli se tak náhodou nebude rýsovat nějaký ten dárek pro mě. Vyšlo to na mé třicátiny, kdy jim kolekci dělala Stella McCartney, a vyšlo to i letos, kdy se v obchodech H&M objevilo oblečení nesoucí značku Comme des Garçons.

Ach ti avantgardní Japonci... Pro ně mám slabost... (Teda hned po Vivienne Westwood!) A zcela neavantgardní košile je doma...v bílé... :-)