Docela mě rmoutí to, co se momentálně děje na blogu iDnes, tedy ne na mém blogu, ale tak nějak obecně. Pár vykuků zjistilo, že je děsně bezva psát o tom, jací jsou Romové neřádi, protože to lidi čtou a karma letí strmě vzhůru. Z tohoto prostého důvodu jsem se rozhodla dnes psát na velmi lehké téma, protože si myslím, že se nemusí rmoutit i všichni ostatní.
Tak tedy: v posledním týdnu přibyly do mé sbírky marnivostí dva velmi povedené kousky.
Nejprve jsem si koupila nový parfém. Dlouho jsem se rozmýšlela, očichávala vše možné v Sephoře, Marionnaudu, Douglasovi i Fann, ale teda nic moc. Jó, když má člověk jako srovnávací hodnotu Gardénii od Chanelu, tak to je fakt těžký. Byla jsem z toho všeho celá přešlá, když už se konečně dokopu k nákupu něčeho nového voňavého, prošoupu si při tom pomalu boty a kde nic tu nic? Tak jsem zariskovala a objednala si parfém přes internet. Bez zkoušení. Dostatečnou zárukou mi byly nadšené recenze a sentimentální vzpomínání dam z Makeupalley a Nowsmellthis. A přiznám se, jistou roli v tom hrála i ješitnost, neboť mnou zvolený parfém se jmenuje Calèche, což je pěkná přesmyčka mého příjmení. Asi mám víc štěstí než rozumu, protože tato vůně od společnosti Hermés se mi líbí velice, a to přestože byla na světě už čtrnáct let přede mnou. Když o tom tak přemýšlím, tak se mi vůbec líbí vůně staršího data, koneckonců Gardénia je z roku 1925!
No a abych dostatečně vyjádřila svou hudební závislost i dalšími prostředky, zakoupila jsem na eBayi rtěnku od Francois Narse, která se jmenuje... tamtadadá! Gipsy.
Toť jsou mé marnivé novinky uplynulého týdne.
No a abych dostatečně vyjádřila svou hudební závislost i dalšími prostředky, zakoupila jsem na eBayi rtěnku od Francois Narse, která se jmenuje... tamtadadá! Gipsy.
Toť jsou mé marnivé novinky uplynulého týdne.
Ach, vonítka! Taky mám ve zvyku kupovat parfémy naslepo, podle recenzí. Mám ráda parfémy, které nikdo nezná, nemá nebo zná, ale jejich doba už dávno minula, které se tady tady neseženou. Jedno jde s druhým. V Guerlain Institut v Dlouhé ulici mají vintage Guerlains a prodavačky (zatím - uvidíme, jak se budou tvářit, až tam půjdu po padesáté) nepodmiňují slušnost a ochotu nákupem. Já už nějakou dobu mám ve sbírce Jicky a cítím, že ještě jeden Guerlain mi je souzen. Pamatuju si tě jako Mitsouko girl. Už se těším, až si tě očuchám!
OdpovědětVymazat