inspiromat banalit

Na dnešním receptu se ukáže, jaký skluz mám s editací fotek.

Semlor jsou švédské vdolky plněné marcipánovou pastou a šlehačkou, které jsou velice oblíbené přes zimu a tradičně se jedí na masopustní úterý. Jejich příprava není nikterak složitá; pokud doma nebudete mít mandlovou pastu/marcipán a šlehačku, nezoufejte. Vdolky jsou vynikající i samotné nebo rozkrojené a potřené marmeládou. Jejich kouzlo tkví v jediné ingredienci: voňavém kardamomu.

Poslední luštěninová inspirace z letošního velikonočního půstu. A protože touto dobou již nejspíš zaděláváte těsto na mazanec, obrazem i slovem jen telegraficky:

Cizrnu namočte přes noc. Poté slijte vodu. Uvařte v nové vodě doměkka (přibližně 1-1,5 hodiny). Cizrnu můžete vařit s majoránkou nebo saturejkou pro lepší stravitelnost.

V kastrolu orestujte cibuli na oleji, přidejte papriku (kastrol raději stáhněte mimo plamen, aby paprika nezhořkla) a sůl. Přilijte vodu/vývar.

Polovinu uvařené cizrny rozmixujte s trochou cizrnového vývaru. 

Do kastrolu s vývarem s cibulí přidejte rozmixovanou i nerozmixovanou cizrnu a nakrájený pórek.

Vše zjemněte smetanou.

Podávejte s těstovinami.

RECEPT K VYTIŠTĚNÍ

Protestní akce proti rostoucímu násilí Mugabeho režimu konaná u příležitosti oslav nezávislosti Zimbabwe.

Já se k ní přimotala zcela náhodou, cestou na Trafalgar Square. Už z dálky mě přilákal zvuk bubnů a zpěv. Dav pevně semknutý kolem hlavních zpěváků se vlnil a tleskal. Chvilku jsem postávala v povzdálí a cítila, jak se mi rytmus dostává do nohou a rukou. Najednou se vedle mě ozval ženský hlas: "Vyfoťte si mě!" "Můžu?", zeptala jsem se udiveně. "No jasně! Do toho!" Zvuk jinak hlasité závěrky byl zcela pohlcen zběsilými údery bubeníků.
Opodál pózovala trojice s vlajkou a pozdviženou pravicí. Stála jsem za fotografem, když náhle žena z oné trojice rázně pokynula, že je konec focení, a ukázala na mě: "Teď ty!"
A tak vznikly tyhle fotky.

Velikonoční půst se pomalu blíží ke konci. Zbývá již jen týden - pašijový týden, se kterým se pojí několik důležitých gastronomických tradic. Na Škaredou středu má jídlo vypadat na talíři ošklivě, na Zelený čtvrtek je třeba sníst něco zeleného a také posnídat jidáše, na Velký pátek připadá nejpřísnější půst celého období, kdy by se mělo konzumovat nanejvýš jedno bezmasé jídlo, na Bílou sobotu se pečou mazance a velikonoční neděle - Hod boží - je ve znamení slavnostního jídla, vajec a beránka.

Já se rozhodla vyzkoušet špenátovou polévku, čímž jsem splnila požadavky na jídlo na Zelený čtvrtek, ale vzhledem k provedení bych řekla, že by má špenátová polévka obstála se ctí i na Škaredou středu. :-D

Na oleji zpěňte cibuli, přidejte česnek. Zalijte vodou. Vsypte brambory a vařte do změknutí.

Do polévky nalijte mléko a polovinu špenátu. Povařte a nechte mírně vychladnout.

Polévku rozmixujte společně se čerstvými listy špenátu (polévka tak bude mít svěžejší zelenou barvu).

Vraťte do hrnce a opět ohřejte. 

Osolte a dochuťe pepřem a muškátovým ořechem.

Před podáváním ozdobte na talíři smetanou.

Když jsem se někdy v únoru rozhodla, že se budu snažit až do Velikonoc představovat postní jídla, myslela jsem, že nebude nic snazšího než v době internetu lehce zagooglit a dostanu se okamžitě na přehledný seznam velikonočních postních jídel. Ale chyba lávky. Články o půstu jsou jako přes kopírák a jejich fantazie končí u pučálky.

Historická kuchařka (v mém případě ta od Luisy Ondráčkové) také dvakrát nepomohla. Ta tradiční, obyčejná postní jídla byla zkrátka příliš prostá na to, aby si zasloužila dostat se do knih určených pro měšťanské domácnosti. Sekce nazvaná Postní jídla je plná pokrmů z raků a hlemýžďů a vzorový jídelníček obsahuje vždy tři chody včetně dezertu; slavnostní postní jídelníček je dokonce pětichodový.

Nezbývalo mi tedy nic jiného, než se odpíchnout od surovin a vyjít z toho, že základem postního jídelníčku bývaly polévky, kaše a další jednoduché pokrmy.

Dnes to bude tedy ve znamení brambor a jídla, které zbožňuji už od dětství: škubánků.

U škubánků se u nás doma vždycky ukázalo, že můj otec nepochází ze středních Čech. Nikdy neřekl škubánkům jinak než šustka, což je výraz, který se používá v jižních Čechách. Někdo je může znát i pod jménem kucmoch, kucmouch. Právě z tohoto regionálního pojmenování pochází jednoduchá říkanka - pomůcka popisující zásadní krok pracovního postupu při přípravě škubánků: Sedm šťouchů do kucmouchu (vysvětlení v receptu).

Brambory uvařte v osolené vodě doměkka. Vodu z brambor slijte do hrnku - ještě se později použije.

Brambory rozšťouchejte, obrácenou vařečkou do nich udělejte sedm děr ("sedm šťouchů do kucmouchu"), nasypte do nich hrubou mouku, vše zalijte vodou z brambor (není nutné použít všechnu!) a nechte zakryté pokličkou zhruba deset minut propařit. Poté znovu rozšťouchejte.

Lžící namočenou do másla vykrajujte škubánky, na talíři posypte mákem s cukrem a polijte máslem.

Pokud uděláte škubánků víc, než sníte, můžete dát škubánky do pekáčku a upéct v troubě k večeři nebo druhý den k obědu. Dají se podávat opět nasladko s mákem, nebo i naslano, například s dušeným špenátem.

Škubánky vykrajujte opravdu lžící namočenou v másle - jinak se bude škubánková hmota nechutně lepit na lžíci.  


Na fotkách je posyp velice decentní - já sama si posypávám škubánky, ale třeba i švestkové knedlíky, mnohem velkoryseji. Zkrátka ta kombinace máku, cukru, másla a těsta je pro mě neodolatelná. 

RECEPT K VYTIŠTĚNÍ