Tak od mého posledního příspěvku uběhl už víc než měsíc. Během té doby jsem si vytvořila jakýs takýs režim při zkrácené pracovní době a také jsem se mohla vrhnout na všechny resty, co se mi tady nakupily od podzimu, kdy má mantra zněla: "Až dokončím kabát!"
Ano, vážení, miniseriál výroby kabátu je u konce, neboť kabát je hotov! Už více než měsíc je testován a nošen do práce i na procházky se psem. Vzhledem k počasí nepředpokládám, že by jeho sezóna ještě nějak dlouho pokračovala, a tak jsem ho alespoň narychlo vyfotila venku, než ona švestka vykvete.
Slušelo by se na závěr vše nějak shrnout, vyhodnotit a poděkovat.
Materiál
Vlněný tvíd od firmy Linton mi padl do oka už na monitoru počítače, a když jsem si ohmatala vzorek (tuto službu vřele doporučuji, látky jsou skutečně fantastické!), bylo rozhodnuto. Při šití jsem pak ale prožívala krušné chvíle, tvíd se totiž děsivě třepí a obentlování je nezbytné. Když bylo třeba místy látku ve švovém přídavku nastřihnout, obšívala jsem v ruce jak zběsilá, ale i tak jsem měla pořád pocit, že se mi látka pod rukama doslova rozpadá. A ještě poznámka pro majitele malých psů: psí drápky si příliš nerozumí s volně tkanými vlákny - malý háček na vytažené příze se asi stane stálou součástí naší předsíně.
Tmavomodrou podšívku jsem koupila v předvánočním výprodeji v Sartoru a nemohu ji než pochválit - polohedvábná látka se dobře šije a fajn cena je už jen příjemný bonus.
Kožené knoflíky jsou z latka.cz (ten obchod mám stále raději, i když první dojem je víc než děsivý), žíněnku a ostatní plátna jsem koupila u McCulloch & Wallis a organzu jsem vyhrabala ze zásob od Susan Khalje (teď jsem se zásobila levnou organzou opět ve výprodeji v Sartoru; je sice fialová - asi proto na ni byla sleva - ale to mi při vypodložení tmavých látek nebude rozhodně vadit...).
Střih
Z Burdy, koupený na burdastyle.de. Nějak se nemůžu přimět kupovat časopis, jsou mi protivné všechny ty reklamy a stupidní články. Navíc nesnáším fotky modelů, běžné velikosti 36-44 mají na sobě nymfy velikosti tak maximálně 34, zatímco nadměrné velikosti od 44 nahoru předvádějí dámy maximálně s velikostí 42. Opravdu si podle toho nejde představit, jak to bude vypadat na mně. Automaticky se dívám jen na technické nákresy a rozhoduji se podle nich.
Už předem jsem věděla, že kabát je na můj vkus až příliš oversize, a tušila jsem, že budu zužovat rukávy. (Jako obvykle jsem si nedělala zkušební model, připadá mi to jako ztráta času - aby z toho bylo něco poznat, musela bych ho vytvořit z podobného materiálu jako konečný kabát, co mi nepřijde jako moc úsporné řešení...) Po prvním vyzkoušení a vyděšeném výrazu Kocourka jsem věděla. že zásah bude třeba poněkud razantnější - zužovala jsem takřka vše. Když jsem pak před stříháním podšívky porovnala papírový střih a kabát, mohla jsem konstatovat, že původně střižená velikost 42 se smrskla na 40 až 36. A přesto je kabát stále kokónovitý a působí jako o velikost větší. (Pochopitelně na fotkách v Burdě vše vypadá OK, dost by mě zajímalo, kolika kolíčky měla modelka kabát stažený na zádech.)
Jak je mým zvykem, střih jsem si upravila - původně jsou přední díly ze tří částí a dole jsou ve švu kapsy. Toto jsem vypustila, protože už tak jsem měla nervy ze stříhání, abych vše správně sesadila. Tam, kde byly ve spodním členění schované záševky, nastoupila v mém podání žehlička a pára. Vysrážení látky do tvaru záševku je naprostá bomba!!! A místo kapes ve švu jsem zvolila kapsy nakládané, vytvořené komplet v ruce a ručně i přišité na kabát.
Poděkovat se sluší mému stroji Janome 5200, že se neurazil, že byl při tom množství ručního šití na vedlejší koleji. Velké díky patří také Claire Schaeffer za knihu Couture Sewing Techniques, která se stala mou novou biblí, a české klasice Učíme se šít od Krůtové a Cyrusové. Děkuji také množství již zapomenutých internetových stránek o šití, kde jsem čas od času čerpala informace o šití kabátu/saka.
A tímto prohlašuji šití kabátu definitivně za ukončené.
Venku se otepluje, chtělo by to nějaký svršek na jaro, co?
0 komentářů