V úterý jsem řešila obrovský dilema: koupit, nebo nekoupit lístek na U2?
Pro bylo zejména místo konání, Berlín. Berlín, můj milovaný Berlín. Nebyla jsem tam už pomalu tři roky a pěkně se mi po něm stýská. Taky bych chtěla vidět kamarádku Astrid. Za ty tři roky se stihla přestěhovat a porodit další dítě. Loni jsme měly s Astrid výročí. Píšeme si už dvacet let. Letos teda už jednadvacet.
Krom toho tady byla velice vysoká pravděpodobnost, že bych lístek sehnala, vlastně bych si mohla s přehledem vybrat, jaký chci. Měla jsem totiž možnost ho koupit tři dny před tím, než šly lístky do regulérního předprodeje.
Ale pak jsem si vzpomněla na U2 v Berlíně před čtyřmi lety. Vzpomněla jsem si, že za poštovný zaplatím kolem poloviny ceny lístku, protože Eventim vstupenky zasílá prostřednictvím DHL. Je sice fajn vědět, že můj lístek je právě nakládán ve Frankfurtu do letadla a tak dále, ale dát za to třicet eur??? Vzpomněla jsem si, že jediný, co mě na koncertu ohromilo, byl Olympijský stadión. Jinak hrůza. Příšerný zvuk (chápu, že nazvučit takovou monstrózní krávu je těžký, ale vždyť to jsou sakra U2, tak by člověk čekal určitou úroveň), technický problémy během několika úvodních písniček, kdy vypadly obrazovky, takže kdyby na pódiu poskakovali čtyři bedňáci, nezjistila bych to. Vzpomněla jsem si na svůj úplně první koncert Gipsy.cz, kdy jsem zjistila, že na U2 už prostě nikdy nemůžu jít. Jsou fajn, ale ty koncerty jsou takový... studený, sterilní, prostě megakoncerty.
A tak jsem si úterý v deset hodin vzpomněla na všechny ty skalní fanoušky, který se právě snažej dostat do rezervačního systému, aby ulovili lístek, a místo toho jsem zarezervovala na léto dvě zpáteční letenky do Stockholmu. Cenově to vyjde nastejno, ale snad to bude větší sranda.
Pro bylo zejména místo konání, Berlín. Berlín, můj milovaný Berlín. Nebyla jsem tam už pomalu tři roky a pěkně se mi po něm stýská. Taky bych chtěla vidět kamarádku Astrid. Za ty tři roky se stihla přestěhovat a porodit další dítě. Loni jsme měly s Astrid výročí. Píšeme si už dvacet let. Letos teda už jednadvacet.
Krom toho tady byla velice vysoká pravděpodobnost, že bych lístek sehnala, vlastně bych si mohla s přehledem vybrat, jaký chci. Měla jsem totiž možnost ho koupit tři dny před tím, než šly lístky do regulérního předprodeje.
Ale pak jsem si vzpomněla na U2 v Berlíně před čtyřmi lety. Vzpomněla jsem si, že za poštovný zaplatím kolem poloviny ceny lístku, protože Eventim vstupenky zasílá prostřednictvím DHL. Je sice fajn vědět, že můj lístek je právě nakládán ve Frankfurtu do letadla a tak dále, ale dát za to třicet eur??? Vzpomněla jsem si, že jediný, co mě na koncertu ohromilo, byl Olympijský stadión. Jinak hrůza. Příšerný zvuk (chápu, že nazvučit takovou monstrózní krávu je těžký, ale vždyť to jsou sakra U2, tak by člověk čekal určitou úroveň), technický problémy během několika úvodních písniček, kdy vypadly obrazovky, takže kdyby na pódiu poskakovali čtyři bedňáci, nezjistila bych to. Vzpomněla jsem si na svůj úplně první koncert Gipsy.cz, kdy jsem zjistila, že na U2 už prostě nikdy nemůžu jít. Jsou fajn, ale ty koncerty jsou takový... studený, sterilní, prostě megakoncerty.
A tak jsem si úterý v deset hodin vzpomněla na všechny ty skalní fanoušky, který se právě snažej dostat do rezervačního systému, aby ulovili lístek, a místo toho jsem zarezervovala na léto dvě zpáteční letenky do Stockholmu. Cenově to vyjde nastejno, ale snad to bude větší sranda.
budu se snažit, aby to sranda byla! ;) vrrrrrrrrrrrr :-*
OdpovědětVymazatTo byla spravna volba. Lepsi zajet si do Berlina (Stokholmu...) jen tak a radsi si za usetreny penize na vikend pronajmout byt v centru a zajit na koncert nekam do klubu.
OdpovědětVymazat