• Home
  • O mně
    • Rozhovor Generace 21
    • Rozhovor Fler Mag
    • Ona Dnes
    • Rozhovor na blogu Lenky Veverkové
  • Recepty
    • Sladká jídla
    • Slaná jídla
  • Kurzy

inspiromat banalit


Protože už (snad definitivně) opadla letní vedra, mám tady další várku inspirace na pletené svetry.

 
Jestli Inspiromat sledujete pravidlně a máte pocit, že podobný propínací svetr jste tady už viděli, vězte, že se nemýlíte! Při jeho pletení jsem postupovala podle návodu na svetr Hey Girl, který jsem v minulosti použila už dvakrát. Zaprvé to je klasický propínací svetr, který se neomrzí, a zadruhé jsem lehce držgrešle, takže když už jednou zaplatím za návod, koukám ho pořádně využít. (Jasně, přeháním, ale když kupuju na Ravelry návod na pletení, vždycky se sama sebe zeptám: "Chci tohle uplést alespoň dvakrát?", což mi dost pomáhá zabránit bezmyšlenkovitým nákupům. Kdo zná Ravelry, ví, o čem mluvím. Je to mor!)
Na tomto svetru je hodně zajímavý materiál. Poprvé jsem totiž pletla z nefalšované shetlandské vlny od firmy Jamieson & Smith. Původně z ní měl být svetr s motivem jízdních kol (na horním obrázku to je ten růžový), ovšem výsledek nebyl dvakrát uspokojivý - musela jsem konstatovat, že bláznivý svetr si žádá bláznivé barvy a kombinace šedé a žluté to zrovna nevytrhne.
Shetlandská vlna v této tloušťce se používá především na pletení různobarevných vzorů. Zanedlouho se k tomuto tématu vrátím, prozatím bude stačit, když vysvětlím, že zatímco v češtině se pro tuto techniku používá výraz "norský vzor" a dál se to už nekategorizuje, v angličtině se pro vyplétání barevných vzorů používají různé výrazy podle toho, jakého původu onen vzor je. Proto se hovoří o skandinávských vzorech, islandských vzorech nebo vzorech fairisleských. V češtině to vypadá i zní trochu kostrbatě - jméno je odvozeno od ostrova Fair Isle (výslovnost je cosi jako ferajl), který je součástí Shetland, které patří pod Skotsko, a zatím jsou tedy stále součástí Velké Británie. Schválně, kdo je najde na mapě!
V době, kdy jsem pletla tento svetr, jsem si na Fair Isle netroufla. Ne že by mi tato technika přišla nějak přehnaně složitá, spíš je třeba si vycvičit oči na správné kombinace barev a najít vhodný projekt. Proto jsem  šla cestou nejmenšího odporu a barvy použila jen na zakončení rukávů. Velice jednoduchý vzor mušlí rozsekl záplavu šedé a dodal svetru lehce námořnický/mořský nádech. Ahoy there!
Druhý propínací svetr jsem na jaře takřka nesundala. Vlastně není ani nijak pozoruhodný. Zkrátka jednoduchý zkrácený propínací svetr, který se dá nosit ke kalhotám, džínům i šatům. Pletení bylo peklo, protože materiál je směs angory a alpaky, která se děsně třepila, co chvíli jsem jehlicí nabrala nepovšimnutě jen polovinu oka a následně musela párat. Oproti jiným svetrům, které jsem vyrobila v poslední době, se tento pletl na klasických jehlicích a jednotlivé díly se sešívaly. Dost změna oproti bezešvému pletení na kulatých jehlicích, ale rozhodně dobrá volba, protože švy dodají svetru alespoň minimální strukturu a ten se tolik nevytahává (a že tedy alpaka se vytahává hooodně ráda!).

P.S: Bystré oko si povšimlo jistě i oné čapky z prvního obrázku. K ní se také ještě vrátím, důkladně nafotím a popíšu. Je to totiž můj první výtvor z shetlandské vlny pletený technikou Fair Isle!

"A kde jste byli na dovolené?"

Už je to tady zase. Doba, kdy se u oběda v práci klade jen ta jedna jediná správná otázka. Umění společenské konverzace moc neovládám, a tak kladu přiblblé doplňující otázky na počasí, i když podle odstínu kůže mých spolustolovníků je jasné, že jim ten týden u moře zrovna nepropršel.

Obvykle se rozhostí neméně trapné ticho, když řeknu, že já jsem byla o dovolené doma. Chtěla jsem  si odpočinout, žádný stres - což zrovna zahraniční dovolená v hlavní turistické sezóně nesplňuje. Měla jsem tady pár restů, takových těch stokrát nic, co umoří i osla. Nikdy jsem se k tomu nedokázala dokopat, a najednou během pouhého týdne dovolené jsem se pár z nich zbavila a hned se mi žije líp.

Abych si ale dopřála takovou tu dovolenkovou uvolněnou atmosféru a lehce se naladila na podzimní cestování, pořídila jsem si nové sandály. Jsou z Kypru a vypadají nemlich jako ony okřídlené střevíce, které nosil Hermés, posel bohů a ochránce cest a poutníků. Trochu se to zdráhám vyslovit, abych to nezakřikla, ale zatím se po dvouměsíčním testování zdá, že jsem našla svůj svatý grál. Třikrát hurá!




Tak to jsem se takhle jednou v neděli rozhodla nafotit svou vlastnoručně vyrobenou letní garderobu a po fotosession jsem cvakla namátkou pár obrázků ze dvora, a když jsem šla fotky editovat, bylo mi jasné, že má módní fotostory stojí za houby a použitelné jsou nanejvýš ony fotky zahrádky. 

Ještě že zelená uklidňuje!

Oblečky někdy příště.

Inspiromat banalit je také na Facebooku.
  • Starší příspěvky →
  • ← Novější příspěvky

O mně

Anna Bednaříková
Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.

Facebook

Archiv

  • ►  2018 (1)
    • ►  srpna (1)
  • ►  2015 (14)
    • ►  září (2)
    • ►  července (2)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (3)
    • ►  března (1)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (2)
  • ▼  2014 (41)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (11)
    • ►  září (4)
    • ▼  srpna (3)
      • Já sobě: svetry II.
      • Hermés
      • Neděle
    • ►  července (3)
    • ►  června (3)
    • ►  května (3)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (2)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2013 (34)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (3)
    • ►  října (3)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (1)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (3)
    • ►  února (3)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2012 (43)
    • ►  prosince (5)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (2)
    • ►  srpna (10)
    • ►  července (2)
    • ►  června (3)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (1)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2011 (132)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (16)
    • ►  července (17)
    • ►  června (10)
    • ►  května (30)
    • ►  dubna (13)
    • ►  března (9)
    • ►  února (7)
    • ►  ledna (11)
  • ►  2010 (157)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (12)
    • ►  října (10)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (20)
    • ►  června (11)
    • ►  května (15)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (15)
    • ►  února (13)
    • ►  ledna (14)
  • ►  2009 (179)
    • ►  prosince (12)
    • ►  listopadu (15)
    • ►  října (11)
    • ►  září (11)
    • ►  srpna (14)
    • ►  července (23)
    • ►  června (21)
    • ►  května (20)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (12)
    • ►  února (11)
    • ►  ledna (15)
  • ►  2008 (109)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (11)
    • ►  října (10)
    • ►  září (7)
    • ►  srpna (6)
    • ►  července (14)
    • ►  června (8)
    • ►  května (8)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (8)
    • ►  února (6)
    • ►  ledna (8)
  • ►  2007 (20)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)

Rádi jste si přečetli

  • Sweettoothday - švestkový koláč s perníkem
    Tak jestli jsem si myslela, že jsem se pro letošek s čerstvými švestkami už rozloučila, hluboce jsem se mýlila. Nechala jsem se přemluvit a ...
  • Já sobě: svetr Sáry Lundové
    Pletení a detektivky. Jde to k sobě? Vezměte si takovou slečnu Marplovou, ta bez pletení nedá ani ránu a nejeden případ rozlouskává něk...
  • Sweettoothday - pišingr
    Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot.  Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
  • Sweettoothday - melasový koláč
    Na Vánoce jsem pekla pepparkakor, zůstala mi po něm v lednici takřka plná láhev zlatého sirupu. Na štědrovečerního kapra mi zůstala památ...
  • Sweettoothday - pepparkakor
    Jedna věc se musí obchodnímu domu IKEA nechat: není lepší propagace švédské kuchyně! Jen řekněte, kdo z vás nezná masové kuličky? Kdo z vás ...
  • This is the end
    Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
  • Sweettoothday - srnčí hřbet/biskupský chlebíček
    Dneska bych vám chtěla představit tetu Růžu. Tedy ne moji tetu, tetu mojí mámy. Je to ta dáma vpravo, s hůlkou a epesními brýlemi (vlevo je ...
  • Sweettoothday - punčový dort
    Dortová variace na typický rakouský moučník Punschkrapfen neboli punčové kostky. Říká se, že nic nevystihuje povahu Rakušanů trefněji: červe...
  • Sweettoothday: pěna z arašídového másla
    Dnes jen telegraficky - k rychlodezertu se to hodí.   Na začátku byl nalezený recept na koláč s pěnou z arašídového másla a čokoládo...
  • Řepánky
    Včera mi pokladní v Bille podstrčila k nákupu jakýsi firemní časopis. Na první pohled Vánoce v hlavní roli, cukroví "jinak" a ...
  • Domovská stránka
Created by ThemeXpose. All Rights Reserved.