Napadlo mě, proč si kazit oči jen u počítače a tím věčným čtením, a rozhodla jsem se zvýšit si počet dioptrií večerním háčkováním. Jenže se mnou a ručními pracemi to je asi takhle: ať začnu plést nebo háčkovat cokoli, je z toho nakonec šála. Třeba ta zelená, kterou jsem s úspěchem nosila celou letošní zimu, měla být původně svetr. Dostala jsem se celkem i daleko, měla jsem rukávy (s irským vzorem) a zadní díl, a když jsem měla plést ten přední, rozhodla jsem se všechno rozpárat a plést nanovo.
Tentokrát bylo vše ale jinak! Objevila jsem zvláštní disciplínu, které se říká free-style crocheting, tedy jakési nespoutané háčkování. Zapomeňte na vzorečky, střihy a návody. Háčkuje se tak, jak člověka zrovna napadne. Jako moje nejnovější šála. Dekonstruovaná na jednotlivé řádky, které jsou navzájem propojené jen na určitých místech. Když se mi zachtělo, navzájem jsem je propletla. Každý je jinak dlouhý, ale všechny se na konci kroutí a vytvářejí chapadýlka. Při nošení se dají navzájem svázat. Je to prostě šála chobotnička. Octopussy.
John Doe sáčkování, slovních úpletů a hackingu!
OdpovědětVymazatŠála vypadá něco mezi luxusně a boží. Háčkovat umím řetízek, respektive uměla jsem, a pletení neovládám vůbec. Zato umím, rozpačitě se drbe na hlavě a přemýšlí, co že to vlastně umí, sníst kvanta čokolády na posezení. Nic lepšího mě fakt nenapadlo, i když to s tématem nesouvisí a není se s čím chlubit. Ale ta šála...
OdpovědětVymazatTa šála je ale v podstatě hrozně jednoduchá! Jen je dlouhatánská a trvá celkem dlouho, než se udělá jediný řádek. Ale zase se při výrobě dá jíst i ta čokoláda. ;-)
OdpovědětVymazat