Už před časem jsem psala o tom, že mám jistou slabost pro britskou kuchyni a že nechápu, kde se vzala její tak špatná pověst. Bude to nejspíš znít až svatokrádežně, ale v mých očích si stojí rozhodně lépe než kuchyně francouzská. Asi proto, že jsem v Anglii, Irsku a Skotsku nejedla nikdy nic tak strašného jako kupříkladu v Paříži. Ještě teď mi je zle při vzpomínce na ty syrové kusy masa, které v jedné pařížské restauraci vydávali za dobře propečený steak. Brrr.
Velký podíl na tom, že mi britská kuchyně připadá atraktivní, má rozhodně i kuchařka nazvaná lakonicky British food. Koupila jsem si ji při své první cestě do Londýna a například fotky v ní obsažené považuji osobně za jedny z nejlepších, které jsem kdy v kuchařské knize viděla.
Dnešní recept na bezinkové želé pochází z této knihy, a protože doba květu černého bezu právě vrcholí, máte na přípravu tohoto dezertu nejvyšší čas!
Želé se dá jíst samostatně - barva možná nic moc, ale ta vůně!!!
Bez kvete v podobnou dobu, kdy dozrávají jahody. A pokud se Vám toto bude křížit s dobou, kdy se rozhodnete odmrazit a vyčistit mrazák, můžete do želé přidat letní ovoce.
A v neposlední řadě kombinace s mým posledním objevem: syllabubem. Tentokrát můžete zcela vynechat alkohol a přidat o kapku více citronové nebo limetkové šťávy. Vznikne vynikající lehký letní dezert.
150 ml dezertního vína
šťáva z poloviny citronu
200 g cukru
5 plátků želatiny
400 ml vody
Vodu, víno a citronovou šťávu nalijte do kastrolku a přiveďte k varu. Přisypte cukr a míchejte, dokud se nerozpustí. Stáhněte z plotny.
Omyté květy černého bezu vložte do teplého sirupu a nechte je v něm namočené přes noc. Druhý den sirup přeceďte přes sítko.
Plátky želatiny namočte v trošce vody do změknutí. Poté z nich vyždímejte vodu a přidejte do ohřátého sirupu. Míchejte, dokud se želatina nerozpustí.
Ajajaj, manzel je Francouz, ani mu to nedam precist :-)))
OdpovědětVymazatEva
PS: nam chutna kuchyne
PS: Chtela jsem napsat; "nam chutna kazda kuchyne".
OdpovědětVymazatE.
Mně chutná taky všechno. :-) I když takhle zpětně si říkám, jestli ten (bohužel opakovaný) propadák se steakem v Paříži nebyla nějaká specifická pařížská dieta: člověk jen tak ořeže ten půlcentimetr propečeného masa a dojí se salátem. Zkrátka jakási sváteční varianta běžné pařížské diety sestávající z kafe a cigaret. :-D
OdpovědětVymazat:-) Jo, to vysvetluje, ze Francouzi nemaji tolik potize s obezitou. To jsi mela fakt smulu, osobne si ani nepamatuju, ze bych nekdy mela spatne propecene maso, ja si ale davam "à point". Lepsi je stejne magret de canard. A chodit jen do restauraci, kde jsou obsazene skoro vsechny stoly :-)
OdpovědětVymazatPred 2 tydny jsme byli v Anglii a je fakt, ze na nektera jidla vzpominame se "slzou v oku".
E.
prekrasne fotografie,a samozrejme urcite fajne dezertiky:)
OdpovědětVymazatJeeeej, to vypadá dobře! No bez už jsem prošvihla, že bych zkusila třeba lipové želé? Nebo si počkám na příští rok :)
OdpovědětVymazatAnebo to zkusit vyrobit z bezového sirupu či šťávy, ty se dají i koupit...
OdpovědětVymazat