• Home
  • O mně
    • Rozhovor Generace 21
    • Rozhovor Fler Mag
    • Ona Dnes
    • Rozhovor na blogu Lenky Veverkové
  • Recepty
    • Sladká jídla
    • Slaná jídla
  • Kurzy

inspiromat banalit

Eurostar dorazil do Londýna v sobotu kolem čtvrté odpoledne, na zpáteční časný let v pondělí jsem vstávala ve čtyři ráno. Měla jsem tedy třicet šest hodin s dvěma pevně danými body: vstupenkou do divadla a vstupenkou na výstavu.

Při výletu do Londýna v létě jsou asi nejlepší variantou ubytování vysokoškolské koleje. Již několikrát vyzkoušená Passfield Hall (kolej School of Economics nedaleko Russel Square) nebyla bohužel k dispozici, našla jsem ale více než adekvátní náhradu v mém oblíbeném východním Londýně: Don Gratton House, který patří londýnské akademii umění. Leží pár stanic metra od St Pancras, kam přijíždí Eurostar, na stejné lince jako Victoria & Albert Museum, kde se koná výstava Alexandra McQueena, a v docházkové vzdálenosti od Liverpool Street, odkud mi pojede ranní vlak na Stansted. Velice příjemným bonusem byl i ručník a toaletní potřeby v ceně - zvláště pokud jedete jako já jen s malým batohem!
Během Open House Praha se mi má souputnice Magda zmínila, že se v létě chystá do Londýna na výstavu Alexandra McQueena. Netušila, jakého brouka mi tím nasadila do hlavy. Výstava by se mi taky zamlouvala, ale úplně jsem v té době nepočítala s dovolenou... Musela bych tam opravdu jen na skok. Poletím Ryanairem, aby to bylo co nejlevnější? Ovšem představa kodrcání se ze Stanstedu a zase zpátky mě nenaplňovala nadšením. Není nějaká alternativa k letadlu...?

A tak jsem si vymyslela, že se do Londýna vypravím vlakem. Nebude to levné jako letadlem, ale projedu se Eurostarem. Během pauz mezi přípoji se mohu podívat do měst, kam bych asi jen tak cíleně nejela. A v neposlední řadě bude výzvou cestovat jen s malým batohem na zádech, protože kufr, jakkoli prťavý, je na podobnou cestu poněkud nepraktický.

Na internetu najdete popisy cesty vlakem do Londýna přes den, s ranním odjezdem z Prahy a podvečernm příjezdem na St. Pancras. Pro mě tato varianta nepřipadala v úvahu, protože se na tak brzký odjezd nedostanu do Prahy, proto jsem zvolila cestu nočním vlakem z Prahy do Kolína nad Rýnem, pak vlakem ICE do Bruselu a nakonec Eurostarem do Londýna. Celkem cesta trvá dvaadvacet hodin.

City Night Line Phoenix. Cílová stanice Oberhausen a Bazilej je trochu matoucí - v Berlíně se vlak dělí a každá část pak pokračuje jinam. Naopak k tomu "našemu" vlaku se připojí vagóny jedoucí z Varšavy.
  • Starší příspěvky →
  • ← Novější příspěvky

O mně

Anna Bednaříková
Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.

Facebook

Archiv

  • ►  2018 (1)
    • ►  srpna (1)
  • ▼  2015 (14)
    • ►  září (2)
    • ▼  července (2)
      • 36 hodin v Londýně
      • Vlakem do Londýna
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (3)
    • ►  března (1)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2014 (41)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (11)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (3)
    • ►  července (3)
    • ►  června (3)
    • ►  května (3)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (2)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2013 (34)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (3)
    • ►  října (3)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (1)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (3)
    • ►  února (3)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2012 (43)
    • ►  prosince (5)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (2)
    • ►  srpna (10)
    • ►  července (2)
    • ►  června (3)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (1)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2011 (132)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (16)
    • ►  července (17)
    • ►  června (10)
    • ►  května (30)
    • ►  dubna (13)
    • ►  března (9)
    • ►  února (7)
    • ►  ledna (11)
  • ►  2010 (157)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (12)
    • ►  října (10)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (20)
    • ►  června (11)
    • ►  května (15)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (15)
    • ►  února (13)
    • ►  ledna (14)
  • ►  2009 (179)
    • ►  prosince (12)
    • ►  listopadu (15)
    • ►  října (11)
    • ►  září (11)
    • ►  srpna (14)
    • ►  července (23)
    • ►  června (21)
    • ►  května (20)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (12)
    • ►  února (11)
    • ►  ledna (15)
  • ►  2008 (109)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (11)
    • ►  října (10)
    • ►  září (7)
    • ►  srpna (6)
    • ►  července (14)
    • ►  června (8)
    • ►  května (8)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (8)
    • ►  února (6)
    • ►  ledna (8)
  • ►  2007 (20)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)

Rádi jste si přečetli

  • Cena montáže kuchyně IKEA (Černý Most)
    Nechci z Inspiromatu dělat nějakou poradnu pro spotřebitele, ale jelikož posledních pár týdnů jsem měla co do činění s návrhem, dopravou a m...
  • Sweettoothday - pasteis de nata
    Pasteis de nata (jednotné číslo je pastel de nata) jsou košíčky z listového těsta plněné žloutkovým krémem ne nepodobným pudinku. Pocházejí ...
  • Sweettoothday - pišingr
    Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot.  Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
  • Sweettoothday - sušenky Kurta Cobaina
    Před pár týdny proletěla novinami i hlavním televizním zpravodajstvím informace, že uplynulo dvacet let od vydání alba Nevermind. Ne že byc...
  • Sweettoothday - princeznin dort
    Jelikož jsme měli s Kocourkem výročí, pekla jsem tentokrát dort. A Kocourek mi poprvé asistoval. Při potahování dortu marcipánem. Ale že se ...
  • Sweettoothday - pepparkakor
    Jedna věc se musí obchodnímu domu IKEA nechat: není lepší propagace švédské kuchyně! Jen řekněte, kdo z vás nezná masové kuličky? Kdo z vás ...
  • Sweettoothday - pražský koláč
    V rámci udržování fyzické kondice vystupuji z metra už o dvě stanice dříve a ony zhruba dva kilometry chodím pěšky. To udržování kondice má ...
  • Sweettoothday - penová torta
    Vy, kdož jste ještě nikdy v životě neslyšeli o penové tortě, můžete jen vzdychat, stydět se, rvát si vlasy a litovat. Jak jsem tak vypozorov...
  • Aby Ingmar nebyl sám
    Na počátku všeho byl Ingmar.   Abych ho ale mohla vyrobit, musela jsem zakoupit balení dutého vlákna. Půl kila. To se nemusí zdát až tak mo...
  • This is the end
    Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
  • Domovská stránka
Created by ThemeXpose. All Rights Reserved.