• Home
  • O mně
    • Rozhovor Generace 21
    • Rozhovor Fler Mag
    • Ona Dnes
    • Rozhovor na blogu Lenky Veverkové
  • Recepty
    • Sladká jídla
    • Slaná jídla
  • Kurzy

inspiromat banalit

Eurostar dorazil do Londýna v sobotu kolem čtvrté odpoledne, na zpáteční časný let v pondělí jsem vstávala ve čtyři ráno. Měla jsem tedy třicet šest hodin s dvěma pevně danými body: vstupenkou do divadla a vstupenkou na výstavu.

Při výletu do Londýna v létě jsou asi nejlepší variantou ubytování vysokoškolské koleje. Již několikrát vyzkoušená Passfield Hall (kolej School of Economics nedaleko Russel Square) nebyla bohužel k dispozici, našla jsem ale více než adekvátní náhradu v mém oblíbeném východním Londýně: Don Gratton House, který patří londýnské akademii umění. Leží pár stanic metra od St Pancras, kam přijíždí Eurostar, na stejné lince jako Victoria & Albert Museum, kde se koná výstava Alexandra McQueena, a v docházkové vzdálenosti od Liverpool Street, odkud mi pojede ranní vlak na Stansted. Velice příjemným bonusem byl i ručník a toaletní potřeby v ceně - zvláště pokud jedete jako já jen s malým batohem!
Během Open House Praha se mi má souputnice Magda zmínila, že se v létě chystá do Londýna na výstavu Alexandra McQueena. Netušila, jakého brouka mi tím nasadila do hlavy. Výstava by se mi taky zamlouvala, ale úplně jsem v té době nepočítala s dovolenou... Musela bych tam opravdu jen na skok. Poletím Ryanairem, aby to bylo co nejlevnější? Ovšem představa kodrcání se ze Stanstedu a zase zpátky mě nenaplňovala nadšením. Není nějaká alternativa k letadlu...?

A tak jsem si vymyslela, že se do Londýna vypravím vlakem. Nebude to levné jako letadlem, ale projedu se Eurostarem. Během pauz mezi přípoji se mohu podívat do měst, kam bych asi jen tak cíleně nejela. A v neposlední řadě bude výzvou cestovat jen s malým batohem na zádech, protože kufr, jakkoli prťavý, je na podobnou cestu poněkud nepraktický.

Na internetu najdete popisy cesty vlakem do Londýna přes den, s ranním odjezdem z Prahy a podvečernm příjezdem na St. Pancras. Pro mě tato varianta nepřipadala v úvahu, protože se na tak brzký odjezd nedostanu do Prahy, proto jsem zvolila cestu nočním vlakem z Prahy do Kolína nad Rýnem, pak vlakem ICE do Bruselu a nakonec Eurostarem do Londýna. Celkem cesta trvá dvaadvacet hodin.

City Night Line Phoenix. Cílová stanice Oberhausen a Bazilej je trochu matoucí - v Berlíně se vlak dělí a každá část pak pokračuje jinam. Naopak k tomu "našemu" vlaku se připojí vagóny jedoucí z Varšavy.
  • Starší příspěvky →
  • ← Novější příspěvky

O mně

Anna Bednaříková
Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.

Facebook

Archiv

  • ►  2018 (1)
    • ►  srpna (1)
  • ▼  2015 (14)
    • ►  září (2)
    • ▼  července (2)
      • 36 hodin v Londýně
      • Vlakem do Londýna
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (3)
    • ►  března (1)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2014 (41)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (11)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (3)
    • ►  července (3)
    • ►  června (3)
    • ►  května (3)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (2)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2013 (34)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (3)
    • ►  října (3)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (1)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (3)
    • ►  února (3)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2012 (43)
    • ►  prosince (5)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (2)
    • ►  srpna (10)
    • ►  července (2)
    • ►  června (3)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (2)
    • ►  března (6)
    • ►  února (1)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2011 (132)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (16)
    • ►  července (17)
    • ►  června (10)
    • ►  května (30)
    • ►  dubna (13)
    • ►  března (9)
    • ►  února (7)
    • ►  ledna (11)
  • ►  2010 (157)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (12)
    • ►  října (10)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (20)
    • ►  června (11)
    • ►  května (15)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (15)
    • ►  února (13)
    • ►  ledna (14)
  • ►  2009 (179)
    • ►  prosince (12)
    • ►  listopadu (15)
    • ►  října (11)
    • ►  září (11)
    • ►  srpna (14)
    • ►  července (23)
    • ►  června (21)
    • ►  května (20)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (12)
    • ►  února (11)
    • ►  ledna (15)
  • ►  2008 (109)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (11)
    • ►  října (10)
    • ►  září (7)
    • ►  srpna (6)
    • ►  července (14)
    • ►  června (8)
    • ►  května (8)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (8)
    • ►  února (6)
    • ►  ledna (8)
  • ►  2007 (20)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)

Rádi jste si přečetli

  • Sweettoothday - melasový koláč
    Na Vánoce jsem pekla pepparkakor, zůstala mi po něm v lednici takřka plná láhev zlatého sirupu. Na štědrovečerního kapra mi zůstala památ...
  • Platýs
    V souvislosti s avizovanou stavbou domu podle návrhu Jana Kaplického se objevil zajímavý jazykový úkaz. Připomíná vila svým tvarem platýze ,...
  • Cena montáže kuchyně IKEA (Černý Most)
    Nechci z Inspiromatu dělat nějakou poradnu pro spotřebitele, ale jelikož posledních pár týdnů jsem měla co do činění s návrhem, dopravou a m...
  • Sweettoothday - švestkový koláč s perníkem
    Tak jestli jsem si myslela, že jsem se pro letošek s čerstvými švestkami už rozloučila, hluboce jsem se mýlila. Nechala jsem se přemluvit a ...
  • Sweettoothday - pišingr
    Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot.  Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
  • Sweettoothday: pudinkový koláč s jahodami
    Custard je jedním z anglických slov, pro které se hodně obtížně hledá český ekvivalent. V zásadě to je pudink. Zapomeňte ovšem na tu pod...
  • Vlakem do Londýna
    Během Open House Praha se mi má souputnice Magda zmínila, že se v létě chystá do Londýna na výstavu Alexandra McQueena. Netušila, jakého bro...
  • Sweettoothday - černý rybíz
    Černý rybíz je přesně ten typ ovoce, který ve mně vyvolává otázku: co s ním? Nikdy ho není dost na marmeládu, bublanina se věčně jíst nedá ...
  • This is the end
    Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
  • Jsem Rozlítaná
    Po tříleté odmlce je tady nový blog  o cestování s příručním zavazadlem. Budu se snažit, aby byl stejně insprativní jako tento (i když v ...
  • Domovská stránka
Created by ThemeXpose. All Rights Reserved.