• Home
  • O mně
    • Rozhovor Generace 21
    • Rozhovor Fler Mag
    • Ona Dnes
    • Rozhovor na blogu Lenky Veverkové
  • Recepty
    • Sladká jídla
    • Slaná jídla
  • Kurzy

inspiromat banalit

Letos jsem se moc těšila na letní dovolenou. Pojedeme na Slovensko, ke známým, kteří jsou pro mě snad víc než "vlastní krev". Taková Wahlverwandschaft.

Zvlášť jsem se těšila na Evu. Eva je totiž v celé rodině proslulá kuchařka a cukrářka, která svého času zvládala s pomocnicemi pohoštění na celou slovenskou svatbu, na kterou se dorty pekly v obřích hrncích místo v běžných formách. A těch dortů byly desítky.

Eva je zkrátka cukrářský megaloman. Na svatbu svého syna připravila sedmdesát sedm druhů zákusků - abych se přiznala, asi bych ani nebyla schopná sepsat tolik dortů, řezů a koláčů.

Mé první setkání s Evou proběhlo v mých šesti letech. Byli jsme k ní pozvaní na večeři. Eva se předvedla jako skvělá hostitelka - jak jsem se měla možnost přesvědčit i v dalších letech. Večeře se skládala ze šesti chodů a mně bylo poprvé dovoleno napít se vína. Poprvé jsem tam také jedla halušky, které se staly mou celoživotní láskou.

Být pozván k Evě znamenalo vyhradit si na návštěvu hodně času a vzít si na sebe volné oblečení, do kterého se bude schovávat rostoucí žaludek. Eva totiž nechtěla své hosty zklamat a vždy se na ně důkladně připravila. Upekla kupříkladu koláč, ale pak ji napadlo, že třeba hostu nebude chutnat, tak raději upekla ještě dva jiné - stejně vynikající.

Při poslední návštěvě jsem si na Evě vyškemrala místní specialitu párance. Vešli jsme do obýváku, kde už stál stůl, na kterém byly párance s tvarohem, párance se zelím a k tomu - kdyby náhodou párance nesedly nebo nedejbože přišel hlad - "pár kousků" kachny (asi tak dvě celé...), mísa zelí a tác knedlíků. Pro dva lidi.

Dala jsem si za úkol, že se při svém dalším pobytu v Devičanech nechám od Evy zase pozvat  na párance a budu se jí dívat při přípravě pod ruku. Před lety jsem je totiž zkoušela doma, ale místo "napáraných" souměrných jakoby špaget mi vyšly jakýsi okousaný dlouhý nudle. Cvičení dělá mistra, říkala jsem si, a kdo jiný než Eva mi může ukázat, jak na to? Úplně jsem viděla, jaký úchvatný fotoblog z této párancové session vyjde.

Před dvěma hodinami jsem se dozvěděla, že se v létě už párance od Evy nenaučím...


Poslední týden je u mě ve znamení intenzivního (pracovního) čtení a korektur. Kdybyste se chtěli nechat inspirovat a také si něco přečíst, podívejte se třeba do FlerMAGu na rozhovor se mnou.

Zhruba za hodinu vyrážíme s Kocourkem na druhý den Holešovice Fashion Market. Včerejšek byl dlooooouhý, rozdaly se takřka všechny viziky, co jsme si s sebou vzali, a jsme jedině rádi, že Moo má teď akci na minivizitky, protože po tomhle víkendu budeme muset rozhodně doobjednat!

Včerejší cyberpunková show Hell.cz, jak ji viděl a vyfotil stánek č. 48, když měl zrovna čas.

 





Rekonstrukce v prvním pokoji pokročila: nová elektroinstalace čeká na zásuvky a vypínače, je vyštukováno a koncem příštího týdne dojde na renovaci parket.

Časový plán je zatím dodržen.
 
- Bú.

A teď si to dáme anglicky:

- What does the cow say?
- Moo!

Ne, nezašílela jsem, jen mám velkou radost z nové várky vizitek od firmy Moo Cards.




Konečně jsem se rozhoupala, popřemýšela o tom, jaký vizuální styl bych chtěla na své vizitce a obecně ve svém podnikání mít, strávila pár hodin navrhováním cik cak vzoru (abych si nakonec stáhla z internetu bezplatnou šablonu, do které jsem jen vložila vlastní barvy...) a ještě snad delší dobu jsem hledala po všech čertech ďáblech vhodný font. Nakonec jsem se rozhodla pro Bohemian Typewriter od Lukáše Krákory, který mi sedl svým stylem "drsného psacího stroje", ale také třeba tím, že díky českému autorovi používá na rozdíl od většiny zahraničních písem diakritiku.



Nalití vizitky na server Moo je hračka. Můžete použít vlastní návrh, třeba jen ve formě fotografie v patřičném rozlišení, nebo si můžete vybrat z nesčetných nápaditých šablon, motivů a písem (tady je pro Čechy poněkud problém s diakritikou, kterou bohužel nezvládají všechny nabízené fonty). Navíc si jedním šmahem můžete nechat vyrobit nejen klasické oboustranné vizitky, ale také oboustranné minivizitky, samolepky či pohledy - což už ti, kdo si u mě v poslední době něco koupili, dobře vědí!



Škoda, že podobná firma nefunguje i u nás. Když si totiž necháváte tady udělat vizitku a chcete něco "jiného", můžete si vybrat buď z předdefinovaných nechutně nevkusných šablon, nebo musíte ovládat grafické programy, ve kterých si vytvoříte ve vektorech návrh, který si necháte u profesionálů jen vytisknout.


Takže volám třikrát sláva britským Moo Cards a jejich pekelně jednoduchým vizitkám!

P.S. Pokud se někdo budete chít přesvědčit na vlastní oči, že vizitky od Moo jsou opravdu kvalita, najdete mě 16.-17. března v hale č. 7 holešovické tržnice na Holešovice Fashion Market nebo 1. dubna na Designu V lese, který se koná v kavárně V lese v Krymské ulici v pražských Vršovicích!

Bylo mi šestnáct a měla jsem zlomené srdce po rozchodu a také jsem nedávno viděla film, který mi měl doslova změnit život. Již žádné plánované studium farmacie, ale anglistika.

To všechno ve mně vyvolalo (do té doby a od té doby) nevídané vzepjetí tvůrčí energie. Vzala jsem krabici plnou tužek dvojek, ořezávátko, fotku vytrženou z novin a začala kreslit.

Za jedno sobotní odpoledne bylo hotovo.


Vím, je to spíš Val Kilmer než Jim Morrison (však jsem to taky kreslila podle fotky z filmu The Doors), navíc na pravé oko poněkud šmerká - to jak se pod hrotem tužky začala drolit malba. Ale je to jediný portrét, který jsem kdy nakreslila, protože kreslení mi obecně moc nejde, co si budeme povídat.
O to větší péči jsem následně Jimovi/Valovi věnovala. Kupříkladu takové malování. Pečlivě zakrýt, ostřížím zrakem sledovat, aby otec ten klenot nepoškodil, a to všechno v průběhu let prosím několikrát.

Leč nadešel čas strhnout své modly.

Po takřka dvaceti letech jsme se s Kocourkem vyzbrojili špachtlemi a začali strhávat nános věků ze stěn. Když jsme došli až k Jimovi, Kocourek obřadně poodstoupil, abych se toho nelehkého úkolu zhostila sama. Vlastně to bylo ale snadné. Pár tahů vytvářejících kolem Jima psychedelickou změt barev a... this is the end, beautiful friend.

  • Starší příspěvky →
  • ← Novější příspěvky

O mně

Anna Bednaříková
Pletu, šiju, vařím, peču, fotím.

Facebook

Archiv

  • ►  2018 (1)
    • ►  srpna (1)
  • ►  2015 (14)
    • ►  září (2)
    • ►  července (2)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (3)
    • ►  března (1)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2014 (41)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (11)
    • ►  září (4)
    • ►  srpna (3)
    • ►  července (3)
    • ►  června (3)
    • ►  května (3)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (2)
    • ►  února (2)
    • ►  ledna (3)
  • ►  2013 (34)
    • ►  prosince (2)
    • ►  listopadu (3)
    • ►  října (3)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (1)
    • ►  července (1)
    • ►  června (4)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (3)
    • ►  února (3)
    • ►  ledna (2)
  • ▼  2012 (43)
    • ►  prosince (5)
    • ►  listopadu (4)
    • ►  října (4)
    • ►  září (2)
    • ►  srpna (10)
    • ►  července (2)
    • ►  června (3)
    • ►  května (2)
    • ►  dubna (2)
    • ▼  března (6)
      • Eva
      • Mág Fler
      • HFM - Hell.cz
      • Rekonstrukce 2.
      • Jak dělá kravička?
      • Rekonstrukce: This is the end
    • ►  února (1)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2011 (132)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (16)
    • ►  července (17)
    • ►  června (10)
    • ►  května (30)
    • ►  dubna (13)
    • ►  března (9)
    • ►  února (7)
    • ►  ledna (11)
  • ►  2010 (157)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (12)
    • ►  října (10)
    • ►  září (6)
    • ►  srpna (9)
    • ►  července (20)
    • ►  června (11)
    • ►  května (15)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (15)
    • ►  února (13)
    • ►  ledna (14)
  • ►  2009 (179)
    • ►  prosince (12)
    • ►  listopadu (15)
    • ►  října (11)
    • ►  září (11)
    • ►  srpna (14)
    • ►  července (23)
    • ►  června (21)
    • ►  května (20)
    • ►  dubna (14)
    • ►  března (12)
    • ►  února (11)
    • ►  ledna (15)
  • ►  2008 (109)
    • ►  prosince (18)
    • ►  listopadu (11)
    • ►  října (10)
    • ►  září (7)
    • ►  srpna (6)
    • ►  července (14)
    • ►  června (8)
    • ►  května (8)
    • ►  dubna (5)
    • ►  března (8)
    • ►  února (6)
    • ►  ledna (8)
  • ►  2007 (20)
    • ►  prosince (8)
    • ►  listopadu (5)
    • ►  října (7)

Rádi jste si přečetli

  • Sweettoothday - melasový koláč
    Na Vánoce jsem pekla pepparkakor, zůstala mi po něm v lednici takřka plná láhev zlatého sirupu. Na štědrovečerního kapra mi zůstala památ...
  • Platýs
    V souvislosti s avizovanou stavbou domu podle návrhu Jana Kaplického se objevil zajímavý jazykový úkaz. Připomíná vila svým tvarem platýze ,...
  • Cena montáže kuchyně IKEA (Černý Most)
    Nechci z Inspiromatu dělat nějakou poradnu pro spotřebitele, ale jelikož posledních pár týdnů jsem měla co do činění s návrhem, dopravou a m...
  • Sweettoothday - švestkový koláč s perníkem
    Tak jestli jsem si myslela, že jsem se pro letošek s čerstvými švestkami už rozloučila, hluboce jsem se mýlila. Nechala jsem se přemluvit a ...
  • Sweettoothday - pišingr
    Sweettoothday speciálně pro Yrenaisnu. Vždycky jsem si myslela, že pišingr je cosi jako piškot.  Z omylu mě vyvedla kamarádka, která Pischi...
  • Sweettoothday: pudinkový koláč s jahodami
    Custard je jedním z anglických slov, pro které se hodně obtížně hledá český ekvivalent. V zásadě to je pudink. Zapomeňte ovšem na tu pod...
  • Vlakem do Londýna
    Během Open House Praha se mi má souputnice Magda zmínila, že se v létě chystá do Londýna na výstavu Alexandra McQueena. Netušila, jakého bro...
  • Sweettoothday - černý rybíz
    Černý rybíz je přesně ten typ ovoce, který ve mně vyvolává otázku: co s ním? Nikdy ho není dost na marmeládu, bublanina se věčně jíst nedá ...
  • This is the end
    Autoři textů často používají takovou fintu na čtenáře: použijí nějaký přitažlivý nadpis, který ale - jak se později ukáže - je vlastně zcela...
  • Jsem Rozlítaná
    Po tříleté odmlce je tady nový blog  o cestování s příručním zavazadlem. Budu se snažit, aby byl stejně insprativní jako tento (i když v ...
  • Domovská stránka
Created by ThemeXpose. All Rights Reserved.