pondělí 7. července 2008:
Probouzí mě až Kocourek v půl šesté ráno.
V půl sedmé jsme v Krakově, takže máme ještě hodinu a půl, než otvírají banku a my se budeme moct jít ubytovat, což nám dává devadesát minut, abychom vyzkoušeli hotspot na náměstí. Začínám pochybovat o důvěryhodnosti informací z internetu, které pravily, že se stačí připojit jen za pomocí Captcha... Nic takového nikde teda není. Došlo to dokonce tak daleko, že jsem si zaregistrovala schránku v Polsku (!), ale stejně nic. Zachránil nás až hotel Wentzl, sice ukrutně pomalý připojení, ale lepší než nic.
V osm hodin začalo velké představení alias náš pokus ubytovat se. Informace z NBP byly nejspíš z Marsu. Prý klíče si vyzvedneme v recepci, bla bla bla. Zaprvý tam žádná recepce není. Pán sedící u pultíku před halou si nejdřív myslel, že hledáme směnárnu, pak nás poslal do haly. Bylo to teda dost divný, ale paní u přepážky po dlouhém dohadování s kolegyní někam zavolala. Přišel mladý muž v modré košili. Podíval se na voucher, řekl, ať počkáme a zase odběhl. No jasně, že počkáme, kam bysme asi tak šli??? Pak přišla ještě další paní a s mladíkem v modré košili nám sdělili, že náš pokoj není volný, ale že si můžeme zavazadla nechat v jiné místnosti, a ve dvě odpoledne si máme dojít pro klíče od toho našeho pokoje.
Takže jsme do dvou hodin chodili po venku. Radši bysme šli spát, ale co už.
Tenhle výlet do Krakova je pro mě dost výjimečný. Poprvé jsem někam jela, aniž bych měla itinerář, aniž bych měla průvodce a aniž bych měla místní peníze. Poslední bod je dost velká komplikace, když člověk dostane hlad. Má první snaha vybrat z bankomatu byl naprostý propadák. Bankomat mi normálně kartu vrátil. No, můžu být vlastně ráda, že ji alespoň vrátil... Teprve druhý pokus vyšel a my si mohli dojít na oběd. Typické polské jídlo: pizzu a kebab. :-D
Ve dvě nula nula jsme zase stepovali před bankou a chtěli se ubytovat. Procedura to byla opět komplikovaná, ale nakonec jsme se dočkali oné paní z dopoledne a hlavně toho správného klíče!
Apartmá není vůbec špatné, i balkón se tady najde. Kocourek má i jakousi poznámku ke kvalitě místních postelí, ale ta je natolik nemravná, že ji tady nemůžu zveřejnit. Navíc jsem v Polsku a to by mohl být možná i trestný čin veřejného pohoršování.
Tak tedy dobrou noc! :-D
V půl sedmé jsme v Krakově, takže máme ještě hodinu a půl, než otvírají banku a my se budeme moct jít ubytovat, což nám dává devadesát minut, abychom vyzkoušeli hotspot na náměstí. Začínám pochybovat o důvěryhodnosti informací z internetu, které pravily, že se stačí připojit jen za pomocí Captcha... Nic takového nikde teda není. Došlo to dokonce tak daleko, že jsem si zaregistrovala schránku v Polsku (!), ale stejně nic. Zachránil nás až hotel Wentzl, sice ukrutně pomalý připojení, ale lepší než nic.
V osm hodin začalo velké představení alias náš pokus ubytovat se. Informace z NBP byly nejspíš z Marsu. Prý klíče si vyzvedneme v recepci, bla bla bla. Zaprvý tam žádná recepce není. Pán sedící u pultíku před halou si nejdřív myslel, že hledáme směnárnu, pak nás poslal do haly. Bylo to teda dost divný, ale paní u přepážky po dlouhém dohadování s kolegyní někam zavolala. Přišel mladý muž v modré košili. Podíval se na voucher, řekl, ať počkáme a zase odběhl. No jasně, že počkáme, kam bysme asi tak šli??? Pak přišla ještě další paní a s mladíkem v modré košili nám sdělili, že náš pokoj není volný, ale že si můžeme zavazadla nechat v jiné místnosti, a ve dvě odpoledne si máme dojít pro klíče od toho našeho pokoje.
Takže jsme do dvou hodin chodili po venku. Radši bysme šli spát, ale co už.
Tenhle výlet do Krakova je pro mě dost výjimečný. Poprvé jsem někam jela, aniž bych měla itinerář, aniž bych měla průvodce a aniž bych měla místní peníze. Poslední bod je dost velká komplikace, když člověk dostane hlad. Má první snaha vybrat z bankomatu byl naprostý propadák. Bankomat mi normálně kartu vrátil. No, můžu být vlastně ráda, že ji alespoň vrátil... Teprve druhý pokus vyšel a my si mohli dojít na oběd. Typické polské jídlo: pizzu a kebab. :-D
Ve dvě nula nula jsme zase stepovali před bankou a chtěli se ubytovat. Procedura to byla opět komplikovaná, ale nakonec jsme se dočkali oné paní z dopoledne a hlavně toho správného klíče!
Apartmá není vůbec špatné, i balkón se tady najde. Kocourek má i jakousi poznámku ke kvalitě místních postelí, ale ta je natolik nemravná, že ji tady nemůžu zveřejnit. Navíc jsem v Polsku a to by mohl být možná i trestný čin veřejného pohoršování.
Tak tedy dobrou noc! :-D
P.S. Až na poslední fotku jsou fotky dílem Kocourka. Ta třetí v pořadí je podle mě to nejlepší, co jsem od něj do téhle doby viděla.
0 komentářů