Overtura
neděle 6. července 2008:
Počasí ví, jak na nás, a tak se ve chvíli, kdy odcházíme na nádraží, spouští liják. Lepší začátek aby člověk pohledal.
V Kolíně se jdeme zeptat do mezinárodní pokladny, jestli nebudeme mít problém s rezervací lůžek v dámském oddílu. Paní je milá a ujišťuje nás, že to je běžná praxe, nicméně se podivila, proč nám poděbradská pokladní nedala ten dvojlůžkový oddíl. My se divíme taky.
Přijíždí vlak. Potvrzují se informace z Idosu: vlak má asi tak dvacet vagónů, protože jeho část jede až někam do Kyjeva. Náš vagón je ukrajinský. Náš průvodčí je Ukrajinec. My máme dvě lůžka v dámském oddíle. Jak se máme ksakru dohodnout s Ukrajincem??? Nicméně Ukrajinec je v pohodě. Bere naše jízdenky z Ostravy, na mou kartu Gold se dívá dost divně (jak mi asi tak zkontroluje platnost....? :-D) a říká, že naše lůžka jsou sórok tri a sórok pjať. Sórok sjem je jakási paní. Nicméně na problémy to nevypadá, říká, že jsme takový sympatický pár... Bodejť by ne.
Povlékáme si lůžka. Deka je dost odporná, lítá z ní prach, což Kocourek jakožto alergik kvituje opravdu s nadšením. Pak zjišťuju, že deka není deka, ale matrace. Takže povlékání nanovo.
Nebudu se doširoka rozepisovat o šoku způsobeném návštěvou toalety – asi tak: jsem ráda, že vystupujeme už v Krakově a nejedeme do Kyjeva.
Kupodivu se mi daří usnout.
V sobotu jsme se konečně s Kocourkem dokopali na nádraží ke koupi jízdenky do Krakova. Po zkušenostech z minula jsem byla připravená na paní pokladní omdlévající jen z pomyšlení, že by měla vystavit mezinárodní jízdní doklad, ovšem sobotní výkon paní z pokladny předčil i můj nejčernější scénář.
Jízdenku se vystavit podařilo, ale problém nastal u lůžek. Už jen ten samotný fakt, že jízdenky jsme měli z Ostravy, ale lůžka chceme už z Kolína... Náš požadavek samostatného dvoulůžkového oddílu byl nesplnitelný. Že bychom si prý museli koupit celý oddíl. Na mou námitku, že jsme dva a chceme dvoulůžkový oddíl, tak kde je problém, se mi dostalo odpovědi, že ten systém to neumí... V této chvíli do transakce vstupuje nerudný cestující, který chce jízdenky do Kolína, čímž už tak vystresovanou pokladní vytáčí a ona na něj ječí, jako copak že nevidí, že vystavuje doklad do ciziny a to není na minutu. Celá anabáze končí patem: my chceme dvě lůžka v jednom oddílu a pokladní nám vystavuje rezervaci do dámského kupé, že se máme dohodnout s průvodčím, ať k nám jako nikoho nedává. Máme jisté obavy, že to asi nevyjde.
neděle 6. července 2008:
Počasí ví, jak na nás, a tak se ve chvíli, kdy odcházíme na nádraží, spouští liják. Lepší začátek aby člověk pohledal.
V Kolíně se jdeme zeptat do mezinárodní pokladny, jestli nebudeme mít problém s rezervací lůžek v dámském oddílu. Paní je milá a ujišťuje nás, že to je běžná praxe, nicméně se podivila, proč nám poděbradská pokladní nedala ten dvojlůžkový oddíl. My se divíme taky.
Přijíždí vlak. Potvrzují se informace z Idosu: vlak má asi tak dvacet vagónů, protože jeho část jede až někam do Kyjeva. Náš vagón je ukrajinský. Náš průvodčí je Ukrajinec. My máme dvě lůžka v dámském oddíle. Jak se máme ksakru dohodnout s Ukrajincem??? Nicméně Ukrajinec je v pohodě. Bere naše jízdenky z Ostravy, na mou kartu Gold se dívá dost divně (jak mi asi tak zkontroluje platnost....? :-D) a říká, že naše lůžka jsou sórok tri a sórok pjať. Sórok sjem je jakási paní. Nicméně na problémy to nevypadá, říká, že jsme takový sympatický pár... Bodejť by ne.
Povlékáme si lůžka. Deka je dost odporná, lítá z ní prach, což Kocourek jakožto alergik kvituje opravdu s nadšením. Pak zjišťuju, že deka není deka, ale matrace. Takže povlékání nanovo.
Nebudu se doširoka rozepisovat o šoku způsobeném návštěvou toalety – asi tak: jsem ráda, že vystupujeme už v Krakově a nejedeme do Kyjeva.
Kupodivu se mi daří usnout.
0 komentářů