Následující fotky měly vzniknout už asi před dvěma týdny. Měla jsem vyhlídnuté místo, s břečťanem v pozadí, což je jediné vzhledné místo na našem dvoře. Pořád jsem ale čekala na ideální počasí na focení. Rozhodnutí padlo na neděli. V sobotu odpoledne jdu nakoupit a zjistím, že můj ...... (nepublikovatelný výraz) otec všechen břečťan ořezal. Zůstala jsem zcela oněmělá stát a říkám mu, proč to proboha udělal. A že prý takhle to je hezčí, že je vidět plot. Náš dřevěný plot natřený vyjetým olejem či čím...????
Najít náhradní místo nebylo snadné. Nakonec mi za pozadí posloužil popraskaný lak na verandě, jen jsem musela dávat bacha, aby se v záběru neobjevoval příliš často kanál (jeden ze dvou, co máme na dvoře) nebo okap. A jen tak mimochodem: během celého focení jsem stála nebo seděla v zahrádce v křenu. Tak malý dvorek máme.
---------------------------------------------------------------------------------------
Letošní dovolená byla podivná. Dopadla na mě únava ze stereotypní a frustrující práce a taky onen půlrok strávený v domě s řemeslníky. Kromě cesty na Slovensko jsem všechny plány zrušila a jen seděla doma a šila. Terapie kreativní prací.
V první řadě jsem dokončila cestovní tašku z dánské látky Rosenberg Cph. Původně jsem z ní chtěla vyrobit něco do obchodu na Fler, je ale tak nekřesťansky drahá, že by cena výrobků byla astronomická, a tak jsem usoudila, že si ji zkrátka nechám. Střih jsem našla na internetu (a upravila si ho k obrazu svému - taška je vypodšívkovaná a má uvnitř jednu obří kapsu na zip a tři otevřené menší kapsy). Vzhledem ke vzoru látky bylo stříhání fuška, protože přední i zadní díl je hodně členěný a navazování vzoru nebylo jednoduché. Zatím za sebe mohu prohlásit, že tato taška bude v mém portfoliu opravdu originál - při šití mi chvílemi tekly nervy. Ukázalo se, že chtít šít velkou tašku v rohovém šicím koutku 90 x 50 cm byl opravdu hloupý nápad. Látka (co látka, bylo to jak dětská deka!) se každou chvíli zasekla o zeď a šev pak byl, jak když pejsek čůrá. Detaily prošití opravdu ukazovat nebudu, ochutnávku vidíte na druhé fotce, kde zároveň představuji své textilní etikety.
Kosmetické taštičky. Jednu jsem posledních několik měsíců testovala a mohu říct, že při jejich využití se fantazii meze nekladou - já si v ní vozím třeba háčkování. Taštičky jsou opatřeny zipy YKK a uvnitř mají, jak je mým zvykem, tři kapsy.
Konečně jsem začala stříhat z látek od Lotty Jansdotter (žluto-bílá a zeleno-bílá látka). Na rámečkové taštičky jsem si udělala nové střihy a spotřebovala na ně všechny zásoby rámečků. Byla jsem pevně rozhodnutá, že rámečky už ne-e. Jenže pak mi volala majitelka obchodu Naše věci a žádala mě o další zásilku těchto taštiček. Takže kdo ví, možná se nechám ještě přemluvit...
...a také dvě kabelky typu "nákupní taška". Byl to pro mě experiment, a protože konstrukce tašky neumožňovala přišití vnitřních kapes (na které jsem já osobně naprosto vysazená!), vymyslela jsem dovnitř tašky ještě minitaštičku s vnitřními kapsami na uschování cenností. S taškou je spojená na karabinu.
A to by bylo asi tak vše. Nezadokumentovala jsem ještě malé kožené psaníčko, prototyp, který teď právě intenzivně testuji a který by se mohl v mé nabídce objevit ještě do konce roku.
Jako poslední rodinné foto na památku mé letošní letní dovolené.
