Ve druhé místnosti jsou už nové rozvody elektřiny a jsou hotové i zednické práce. Před renovací parket před námi stál nelehký úkol: zlikvidovat tři skříně.
Zvláště v případě skříně, která byla součástí svatebního daru pro moji babičku (vdávala se v roce 1932), předcházelo tomuto kroku nelehké rozmýšlení, jestli ji přece jen nenechat. Jenže pokud máte malý třípokojový domek, kde se bojuje o každý centimetr, je více než luxus ponechat si skříň vysokou metr osmdesát a mít ke stropu ještě pomalu metr vzduch (nebo naskládané krabice).
A když jsem v zadní desce objevila spooooustu malých dírek, bylo rozhodnuto - půjde z domu!
Otázka č. 2: jak ji z toho domu dostat? Od mámy jsem věděla, že skříň byla složená přímo v místnosti, a vzhledem k její dvoumetrové délce neexistoval způsob, jak se s ní uvnitř vytočit a vystěhovat ji vcelku.
Nakonec to bylo ale lehké jako facka. Po odmontování dveří jsme zjistili, že rám je sesazený pomocí soustavy kolíčků, takže stačilo jen sundat horní desku, odstranit zadní stěnu, která byla přibitá hřebíčky, a vyndat boky. Snazší než IKEA.
Prosklené menší dveře s vybroušenou hvězdičkou jsem si nechala; sice netuším, jak je využít, ale prostě by mi bylo líto je vyhodit někam do kontejneru...
Zjištění tohoto kola: na jednu skříň jsme museli použít opravdu hodně hrubou sílu - a byl to skvělej relax!
